Jean Dutourd
Život je dlouhá báseň o sedmdesáti zpěvech, nesmírně nudná, plná opakování, vycpávek, žvanění, zdlouhavých popisů a příšerných peripetií, ale stojí za to pozorně je číst, padneme-li čas od času na jediný nádherný verš, který nám seslali bohové docela neočekávaně, bez souvislosti s tím, co předcházelo, i s tím co následuje.
Člověk má jít vždycky po stopách své duše, i když to, co na něj čeká na dně, je strašné. Jedině tak se s tím může vypořádat.
Pomyšlení, že nejsme ničím člověku, jemuž jsme byli vším, je obzvláště bolestné. To už člověk netrpí pouhou žárlivostí, tady je zraňována sebeláska.
Člověk si opravdu uvědomí marnost a nicotnost věcí, až když je má.
Bůh a ďábel nestojí proti sobě, zrovna jako dobro a zlo.
Cit neexistuje, pokud se neprojeví a pokud si ho neuvědomíme. Cit nemá svůj vlastní život, jako strom nebo píseň. Je to vztek.
Zklamání je nejpůsobivější prostředek, jak přivést lidi na správnou cestu.
Duch (nebo srdce) není nikdy připraven na památné setkání nebo na historickou událost. Narazíme na ně při dřímajícím vědomí.
Neštěstí samo o sobě nemusí být nic tak hrozného. Všechno záleží v tom, jakou před-stavu si o něm člověk udělá.
Muž považuje poslední lásku jenom za jedno z hezkých dobrodružství. Nepozoruje nic; nepřikládá žádný význam tomu posled-nímu výbuchu něhy a mládí, a když je všechno pryč, stojí tu bezbranný, zničený jako starý pouliční zpěvák, zbývá jen zoufalství.
Člověk se nikdy neobětuje v zoufalství, nýbrž v nadšení. Neočekává od svého obětování smutek a beznaděj, nýbrž naopak blaženost, která převýší všechno, co mu může poskytnout běžný život.
Chytrák, mazaný člověk, ten se šetří; ne-využívá všech svých sil, aby mohl otočit, popřít sám sebe. Upřímný člověk jde až k nejzazším mezím svých sil, a někdy i za ně, i s rizikem, že se dostane do nepříjemností nebo že se zesměšní; je to člověk, který se do hloubi angažuje v tom, co říká nebo dělá, a důvěřuje svému srdci natolik, že za sebou pálí mosty. Když se dostane k vytčenému cíli, je bez dechu jako maratónský válečník na konci svého běhu.
Láska je kouzelné slovo, kterým lze omluvit cokoli, je-li člověk výmluvný.
Dobro pokouší člověka stejně silně jako zlo.
Člověk je odpovědný za všechno, co se mu přihodí.
Autor webu
Za touto sbírkou stojí desítky hodin usilovné práce spojené se shromážděním a roztříděním
mnoha tisíc citátů. Nebráním se tomu, pokud si několik citátů vypůjčíte na svůj web,
ale prosím, vyvarujte se prachsprostému kopírování celého obsahu webu.
Velice ocením pokud na své stránky umístíte odkaz vedoucí na citaty.net
Přeji Vám prožití mnoha krásných chvil strávených s moudrými citáty.
Copyright © 2007-2008 Martin Svoboda