Jean Dutourd


 
Neštěstí samo o sobě nemusí být nic tak hrozného. Všechno záleží v tom, jakou před-stavu si o něm člověk udělá.


 
Cit neexistuje, pokud se neprojeví a pokud si ho neuvědomíme. Cit nemá svůj vlastní život, jako strom nebo píseň. Je to vztek.


 
Nedostatek žárlivosti znamená spánek, ochablost, lhostejnost.

 
Lidé dovedou odpouštět svým nepřátelům, ale přátelům neodpustí nic.


 
Člověk není nikdy hloupý, když podlehne lásce. Hloupé, neodpustitelné je bránit se jí.


 
Člověk se nikdy neobětuje v zoufalství, nýbrž v nadšení. Neočekává od svého obětování smutek a beznaděj, nýbrž naopak blaženost, která převýší všechno, co mu může poskytnout běžný život.


 
Život je dlouhá báseň o sedmdesáti zpěvech, nesmírně nudná, plná opakování, vycpávek, žvanění, zdlouhavých popisů a příšerných peripetií, ale stojí za to pozorně je číst, padneme-li čas od času na jediný nádherný verš, který nám seslali bohové docela neočekávaně, bez souvislosti s tím, co předcházelo, i s tím co následuje.


 
Láska nahradí všechno a je stokrát lepší být nešťasten a milovat, než být šťasten a nemilovat.


 
Bůh dovede žertovat a mást. To ďábel je slavnostně vážný, ďábel je logický. Uspává naši nedůvěru všemi kličkami rozumu.


 
Bůh a ďábel nestojí proti sobě, zrovna jako dobro a zlo.


 
Žena opravdu někdy zvířecky trpí láskou, totiž snáší svoje neštěstí, jako zvíře snáší bolest, nesnaží se uzdravit, umí se jenom chvět a lízat si ránu.


 
Chytrák, mazaný člověk, ten se šetří; ne-využívá všech svých sil, aby mohl otočit, popřít sám sebe. Upřímný člověk jde až k nejzazším mezím svých sil, a někdy i za ně, i s rizikem, že se dostane do nepříjemností nebo že se zesměšní; je to člověk, který se do hloubi angažuje v tom, co říká nebo dělá, a důvěřuje svému srdci natolik, že za sebou pálí mosty. Když se dostane k vytčenému cíli, je bez dechu jako maratónský válečník na konci svého běhu.


 
Člověk má jít vždycky po stopách své duše, i když to, co na něj čeká na dně, je strašné. Jedině tak se s tím může vypořádat.


 
Láska je kouzelné slovo, kterým lze omluvit cokoli, je-li člověk výmluvný.


 
Dobro pokouší člověka stejně silně jako zlo.



TOPlist