Eduard Petiška

„Původcem lásky bývá strach ze ztráty. Když někoho. Máme rádi, přijímáme ho jako součást sebe, ačkoli tajně víme - a raději o tom moc nepřemýšlíme - že se při některém a kdovíjakém chybném kroku může zase od nás oddělit, a pak nás bude míň o tu část, kterou jsme už pokládali za sebe sama.“

„Ten, kdo žije osaměle, se musí sám k sobě chovat slušně a s dávkou hrdosti, nechce-li klesnout v očích toho posledního člověka, který mu zbyl, totiž v očích sebe sama.“

„V každém snu je skryta hořkost konce. A konec postrádá vlídnost naděje.“

„Nic z toho, co jsme prožili, nezemře, dokud žijeme.“

„Člověk prchá a zapomíná, že při útěku musí brát s sebou i sebe.“

„Nic není těžšího než najít přesnou definici pro to, co je každému jasné.“

„Čím by byla vznešenost, kdyby ji nedoprovázel obdiv; a čím porozumění, kdybychom neměli možnost změřit ji neporozuměním?“

„Teprve obětí se stává z náklonnosti věrnost.“

„Čím jiným se může osladit neřest než zákazem.“