Friedrich Engels citáty

Friedrich Engels foto

15   38

Friedrich Engels

Datum narození: 28. listopad 1820
Datum úmrtí: 5. srpen 1895

Friedrich Engels, v českém prostředí někdy uváděný jako Bedřich Engels byl německý politický filosof a ekonom, spoluzakladatel marxismu, vůdčí osobnost První i Druhé internacionály. Byl osobním přítelem Karla Marxe, s nímž se podílel prakticky na všech významných pracích z oblasti filosofie a ekonomie i na dílech o komunismu.



„Existenci pudingu dokážete tím, že ho sníte.“

„Proces poznávání je nahrazování větších nesmyslů nesmysly menšími.“


„Mnoho lidí odmítá dobré myšlenky jen proto, že nejsou od nich.“

„Hoře lásky patří k největším a nejušlechtilejším lidským bolestem.“

„Člověk je obratlovec, v němž si příroda uvědomuje sebe sama.“

„Dějiny se dělají tak, že konečný výsledek vyplývá vždy z konfliktů mnoha jednotlivých vůlí… Neboť co chce jeden, je mařeno druhým, a z toho vychází něco, co nikdo nechtěl.“

„Osobnost je charakterizována nejen tím, co dělá, ale i tím, jak to dělá.“

„Katolická církev zakázala rozvod patrně proto, že se přesvědčila, že proti cizoložství právě jako proti smrti není léku.“


„Každý hledá u druhého svou vlastní podstatu.“

„Hmota není výtvorem ducha, nýbrž duch sám je je jen nejvyšším produktem hmoty.“

„Lidé jsou určováni poměry - ale pořádně jim to oplácejí.“

„Buržoazie všecko proměňuje ve zboží, tedy i dějepisectví. Patří k její povaze, k podmínkám její existence, že všechno zboží falšuje. Zfalšovala tedy i dějiny. A nejlépe se platí taková dějepisná díla, ve kterých je historie nejlépe zfalšována v zájmu buržoazie.“


„Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy ­takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.“

„Zavedením … nekonečně malého a nekonečně velkého ztratili matematikové, obvykle striktně etičtí, svoji ušlechtilost… Navždy tak z matematiky zmizel panenský stav absolutní platnosti a nevyvratitelných důkazů; byla nastolena říše polemik a dosáhli jsme bodu, kdy většina lidí používá derivace a integrály ne proto, že by jim rozuměli, co provádějí, nýbrž z pouhé důvěry, protože až dosud to vždy vycházelo.“

„Hegel jako první správně postihl vztah mezi svobodou a nutností. Svoboda je pro něj vhled do nutnosti.“

Citát se vám libí,
sdílejte ho s přáteli na .