Robert Fulghum


 
Být věrný tělem, ale ne v duchu, anebo zůstat věrný v myšlenkách, ale ne tělem - to bývá dost nebezpečný typ lásky.


 
Láska má příchuť věčnosti, ale taky je to pořádné sousto ničeho.


 
Mužská pýcha je pořádné břímě.

 
Hranice mezi dobrem a zle, nedějí a zoufalstvím nerozdělují svět mezi "námi" a "nimi". Ta hranice probíhá prostředkem každého z nás.


 
Být člověkem znamená, být věřícím. Být věřícím znamená, nebýt lhostejný. Nebýt lhostejný znamená, všímat si. Všímat si znamená, posvětit bytí.


 
Příručky mají jisté použití, ale nesmějí se zaměňovat se životem.


 
Láska je slepá a láska taky otevírá oči.


 
Učitelé a dospělí vám některé věci neřeknou nikdy.


 
Láska je veličina aktivní, není to rybník, ale řeka.


 
Všichni se rodíme pro hřbitov.


 
Čím to je, že lásku a život provází tolik bolesti, námahy a špíny? Ptám se Vás - čím to je??


 
Člověk se vlastně nikdy úplně nedoví, jaký byl rodič, ani jestli to dělal dobře nebo špatně.


 
Jenom pár lidí nic nedluží své reputaci, když se k nim dostanete blíž.


 
A já vám říkám, že hlavně záleží na dárku samém. Vlastně spíš, lidé, kteří mají ty správné pohnutky, dávají správné dárky. Mělo by to být takové pravidlo.


 
Utkání v lásce se nekoná jen proto, že se setmí nebo začne pršet.



TOPlist