Jean de La Bruyère

1 2 3 4 5 6

 
Když stárneme, seznáváme, že pomsta je nejjistější formou spravedlnosti.


 
Děti neznají ani minulost, ani budoucnost a - co nám dospělým se stává zřídka - užívají přítomnost.


 
Přátelství se může udržovat i mezi lidmi různého pohlaví, a to vší hrubosti prosté. Nicméně žena v muži vidí vždy muže a naopak, muž v ženě ženu. Tento poměr není ani láskou, ani čistým přátelstvím. Tvoří jistý druh vztahu sám pro sebe.

 
Na světě jsou dva prostředky jak se povznést: buď vlastními schopnostmi, nebo hloupostí jiných.


 
Muži jsou příčinou, proč se ženy nemají rády.


 
Velký člověk je povznesen nad urážku, nespravedlnost, bolest i posměch, a byl by vlastně nezranitelný, kdyby netrpěl soucitem.


 
Jakkoli je člověk v lásce citlivý, odpouští v ní více poklesů než v přátelství.


 
Lidé litují, jak špatně využili času, který je už za nimi, ale to je nepřivede k tomu, aby lépe využily času, který jim k životu zbývá.


 
Váš přítel udělal kariéru a ještě vás zdraví - to je víc, než jste mohl čekat.


 
Bojíme se stáří a přitom si nejsme jisti, zda se ho dožijeme.


 
Lidé začínají láskou, končí u ctižádosti a nedají si pokoj, dokud neumřou.


 
Začátek i konec lásky se vyznačuje rostoucí rozpačitostí, kterou cítíme, když jsme spolu sami.


 
Na koho chceme zapomenout, na toho stále myslíme.


 
Život je sen. Starci jsou lidé, jejichž sen byl delší. Počínají se probouzet, až když je nutno zemřít.


 
Připustím-li, že při prudkosti velké vášně je možné milovat někoho víc než sebe sama, komu tím způsobím větší potěšení - těm kteří milují, nebo těm, kteří jsou milováni?

1 2 3 4 5 6


TOPlist