Miloň Čepelka citáty

Miloň Čepelka foto

6   5

Miloň Čepelka

Datum narození: 23. září 1936

Miloň Čepelka je český básník, prozaik, textař, herec, scenárista, moderátor a cimrmanolog.

Po studiích na gymnáziu v Dobrušce a na Vysoké škole pedagogické v Praze učil tři roky na základní škole v Novém Kníně. V roce 1961 nastoupil jako redaktor do Československého rozhlasu – tam ho přivedl jeho přítel Jiří Šebánek, jenž mu v následující době dělal mentora v roce 1967 spolu zahájili, jako zakládající člen, působení v Divadle Járy Cimrmana. Roku 1969, aby předešel připravovanému vyhazovu na začátku normalizace, z rozhlasu dobrovolně odešel „na volnou nohu“.

Je autorem několika televizních a rozhlasových her, pohádek, písňových textů, zábavných a literárních pořadů, několika básnických sbírek, tří novel a jedné knihy povídek.

Po roce 1990 po několik let připravoval na ČRo 2 – Praha pořad Dechovková hitparáda. Je moderátorem následujících pořadů: Knižní hitparáda na Country radiu[zdroj?], pořadu Dechovka, to je moje, vysílaný ČRo České Budějovice[zdroj?] a ČRo Region Jihlava.[zdroj?] Pořad vysílá i stanice Český rozhlas Dvojka[zdroj?] a pořadu Písničky s Miloněm na Radio dechovka.[zdroj?]



„Od jisté doby zastávám názor, že náhody vůbec neexistují. Všecko, každá situace, do které se my lidé dostáváme, kterou si vybíráme, je útkem jakési pavučiny, jejíž vlákna nejsme schopni rozplést, a tak si pomáháme tím, že nepochopitelným jevům dáváme nálepky jako NÁHODA nebo ZÁZRAK. Jednou provždy jsem se rozhodl nálepkám nepodléhat.“

„Myslím, že není osudovějšího prozření, než když si poprvé uvědomíme svou nevědomost.“


„Lidi jsou pitomci, na tom trvám, a dá se to jakž takž snést jen proto, že jejich pitomost má nespočet podob.“

„Co máme uvnitř, slina nepoplivá.“

„Co chytrého k vám může přijít od černé truhly s odpornými papírovými ozdůbkami, které tečou z okraje víka po celém jeho obvodu jako krajkový lem na punčochách nejprodejnější děvky? Takové rádobyelegantní rakve by se měly zakázat. Jsou nedůstojné. Poctivá bedna z poctivého dřeva by byla pravdivější.“

„Jsou takové chvíle, že člověk koná, i když se sám sobě oškliví. A právě to jsou často také chvíle rozhodující, spouštějící řetězce událostí. Voláme-li po harmonické rovnováze rozumu a citů, jako bychom tím chtěli umrtvit mnohostrannost života. Vždyť ideál je krásný a přitažlivý právě jen jako ideál.“

Citát se vám libí,
sdílejte ho s přáteli na .