„Tam co stojí Ona je mojí naděje stom.. padá z něj naděje list do toho udeří hrom.. Tam co stojí Ona je mojí naděje tok.. je mojí naděje břeh… v okamžik zazvoní zvon… Tam co dává ruce je života dar.. je jako života lék.. je jako života zrod.. Tam kam klade nohy je jako zasadit mech.. je jako ucítit vítr.. je jako vyrazit dech… Tam co stála Ona už nebude stín.. už nebude klid.. už nebude den… Tam co Stála Ona už neroste strom.. teď stojí tam kmen … kmen bude tlít… Tam co dala ruce je života skon.. je života zmar.. zmatek a zlo… Tam co dala nohy z břehu je zbor.. z mechu je písek a z písku sklo..“ Václav Majer ml.
„Myslím si, že každý potká v životě někoho z životů minulých.. Jednu Lásku.. Jednoho přítele… Jednoho nepřítele… Myslím si, že život si zaslouží vše živé… Myslím si, že každý dostane jednu šanci za život, svůj život změnit… ( já to dokázal.. Zkus to taky)“ Václav Majer ml.
„Moje tělo je pevnost…. Moje Oči jsou střílny Duše… Má ústa jsou Vchod do Chrámu.. Moje ruce a nohy jsou kořeny stromů.. Moje Srdce je Motor mého světa.. Teď a Tady…. Všem odpouštím.. Cítím pouze Lásku!“ Václav Majer ml.
