„Myslela jsem, že neschopnost milovat znamená čistotu, strach z ublížení, zranitelnost, teď už vím, že je to jen strach z ublížení vlastního já, svého ega. Kdo má strach milovat, ten neví, co je to bezpodmínečná láska, co je to být, tudíž přijmout nedokonalost, především sebe i ostatních, tudíž životní prohru. Kdo ovšem přijme tuto životní prohru, ten získá tu největší životní výhru, tudíž lásku, především sebelásku. Potom se spojí celý vesmír a vznikne dokonalost v totální nedokonalosti. Potom není potřeba nic víc k tomu být skutečně šťastný.“
