„Hodně zlomené srdce již bohužel po zbytek života nechce úplně důvěřovat a snad i podezírá, kdo ho zlomí znovu“ CarmenVerios
„Se zvířaty si rozumím více než s lidmi, možná to je pro to, že u zvířat se nejde z ničeho vykecat slovy. Se zvířaty jsme nuceni mluvit srdcem, vnímat je a naučit se vzájemnému respektu. Radovat se z malých pokroků a budovat si mezi sebou vztah. Škoda, že lidi si přestali naslouchat, vyřešilo by to jistě mnohé.“ CarmenVerios
„Život je krátký… kolik máme v životě,, pokusů” najít spřízněnou duši a pokud stále nehledáme něco nového, nemůžeme si být jisti, že nemůžeme být i šťastnější“ CarmenVerios
„Když někdo od nás odejde protože chce, bolí to. Ale tato bolest se nedá srovnat s bolesti, když od nás někdo nechce odejít, ale musí“ CarmenVerios
„Je několik druhů bolesti a zármutku. Nejhorší však je, když cítíš že jsi na dně, s tím nejde nic dělat. Musíš chodit jako tělo bez duše a čekat dokud to v tobě samo neumře, nestane se z toho prach a nezmizí. Z toho ti nepomůže nic jiného, než čas.“ CarmenVerios
„Nejhorší bolest je ta, co vás níčí zevnitř…. Ještě k tomu je na ní jeden z nejhorších léku….čas“ CarmenVerios
„Často přemýšlime nad tím, jestli jsme spokojeni se svým koněm. Nezapomeňme přemýšlet o tom, jestli náš kůň je spokojen s námi.“ CarmenVerios
„Vzít si život třeba není vysvobození. Člověk se chce zbavit sám sebe a svých myšlenek, ale co když nás pak čeká jen místo s našema myšlenkama bez možnosti rozptýlení. Jen ty a tvoje utrápené nitro. Třeba se je opravdu lepší snažit, a vymyslet lepší život tady na světe.“ CarmenVerios
„Někteří lidé mi ublížili natolik, že se bojím… Když jsem šťastná, čekám kdy přijde něco špatného. Když nastane to špatný, vyhlížím dobré časy.Proč furt na něco čekat. Musíme se naučit žít teď a tady. Nebát se všeho. Musíme i chvilkové štěstí vnímat a užívat si to v ten moment. Co se má stát stane se i když se bojíme nebo ne.Nepřestavejme žít teď a nečekejme furt nějakou bolest“ CarmenVerios
