Santiago Dibla

„Deprese může být nemoc, ale i vstup do vyšší úrovně uvědomění.“

„Všechno se věčně opakuje, den a noc, léto a zima, svět je prázdný a beze smyslu. Vše se točí v kruhu. Co vznikne, musí zas zaniknout, co se zrodí, musí zemřít. Všechno se navzájem vyrovná, dobro i zlo, hloupost a moudrost, krása a ošklivost. Všechno je prázdné. Nic není skutečné. Nic není důležité.

- Morla“

„Upřímnost: Já nikoho nepomlouvám, jen říkám, co si myslím.“

„Můj život se rozléhá na sklonku činností které vykonávat musím a které naopak činím s radostí a nadšením. Myslím, že toto je jakási rovnováha a zároveň určité kouzlo života…“

„Kobylka není egyptskou ranou; egyptskou ranou jsou teprve kobylky, protože jich je mnoho. Podobně je tomu s hlupáky.“

„Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává; kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.“

„Pro věc míru není žádná cizí oběť dost veliká.“

„Jsou velké a malé mocnosti.
Jsou také velké a malé bezmocnost.“

„Jenom ten opravdu věří, kdo pracuje dopředu.“

„V debatě: Co mi je po pravdě, když ji nemám já?“

„Raději být poslušen drába než fráze.“

„Život je třaskavina. Prásk! Člověk se narodí a rozpadne se. Bum! A nám se zdá, že to trvá kolik let…“

„Udělej kameny lidmi, a ukamenují nás!“

„To není skromnost, to je duševní nepohoda…“

„Jsme básníci. My nebrečíme. My krvácíme na papír. Přesto však každý poéta ví, nebo alespoň částečně tuší, že jsou básně v nás, které by papír nezvládnul unést.“

„Život je vlastně tak strašně absurdní, že mě baví. Baví mě, že všechny kroky které udělám, jsou úplně jedno, že na nich nezáleží. Nemusím se stresovat nad budoucností, když mě baví žít teď.“

„Zjistil jsem, že jako básník mám daleko blíže k rapu, než k současné poezii. Když čtu současnou poezii, bolí mě z ní oči a srdce.“