Lenka Žáčková

„Hledání hloubky je to nejlidštější, krom péče o nemohoucí a nemocné či děti, to nejvíc lidské na světě. Proto to dělá některým dobře neb se lidmi ze všech sil snaží být, ale jsou i ti, kteří se jim vysmívají a zpochybňují vše, co vysloví či vykonají…“

„Když kultura promlouvá, blýská se na lepší časy…“

„Nemají-li děti nastavené hranice, nebude pro ně časem jednoduché dodržovat pravidla, chápat zákony, přijímat většinový názor. Nebude časem pro nás rodiče jednoduché tomu přihlížet a na vlastní kůži to zažívat…“

„Zamysleli jste se někdy nad tím, kolik lidí okolo vás je nedospělých dospělých?“

„Někdy i malá rozhodnutí se časem ukážou jako ta velká životní…“

„Nedostatek lásky v dětství ovlivní celý váš život. Již nikdy nenajdete to, co vám nebylo na počátku vašeho života poskytnuto, ale hledat to budete až do konce svých dnů…“

„Přemýšlejte odpovědně nad tím, jak vlastně žít a neškodit si!“

„Zdá se mi být až poněkud absurdní, že naším největším nepřítelem může být naše vlastní ego. Je to totiž racionální složka, která je podřízena především našemu svědomí a sociálním vazbám. Výsledkem tohoto hierarchického systému je naše chování. Ať chceme nebo ne, je to prostě tak. Zdravé ego je u člověka vždy rozpoznatelné, protože takový člověk se opírá o své emoce, aby porozuměl především sám sobě a prostředí, ve kterém žije a pracuje.“

„Někdy to je tak strašné, jak moc strašné si to uděláme nebo vykonstruujeme my sami!“

„Mockrát jsem si myslela, že nemám štěstí, ale dnes už vím, že to často byla traumata z dětství, která dodnes prosakují napovrch, že je to vypěstovaný strach v hloubi mé duše, který neustále vyvěrá, je to i nenalezení sebe sama a sebevědomí bez pevných pilířů… Nejsem si jistá, že svůj život, své promarněné příležitosti, doženu, ale rozhodně vím, že těm, kteří chtějí naslouchat, chtějí se poučit, mám rozhodně co předat.“

„Co nepochopíme, pravděpodobně ani nezměníme…“

„Chcete žít kvalitněji? Někdy stačí jen zpomalit, vnímat rytmus přírody, dovolit si být citliví a myslet na to, že citlivost není slabost!“

„Počasí ovlivnit nemůžeme, ale můžeme se naučit lépe naslouchat svému tělu a přizpůsobit se rytmu, který nám diktuje. V tom je síla i klid.“

„Nikdy svůj život nezměníte, když se necítíte dobře, tedy myšleno k lepšímu. A tak se ho snažte trvale zlepšovat, abyste ho mohli změnit.“

„Naše nedostatky z nás dělají výjimečné a jedinečné bytosti. Každý, kdo je jimi obdařen, je díky nim originál.“

„Nikdo na tom světě nejsme jen tak, každý máme nějaký důležitý úkol. Proč občas své poslání nenaplníme? Stačí si vzpomenout na školní léta, jak se nám (někdy) nechtěla dělat domácí příprava, úkoly, něco, co bylo povinné. Jak jsme byli (někteří) neuvěřitelně nápadití ve výmluvách, proč jsme něco neudělali, a tak nějak podobně se (někteří) vzpíráme svému úkolu, zadání, které občas neuděláme nebo ho pěkně odflákneme.“

„Povrchní lidé mají v sobě nebezpečný nástroj v podobě své povrchnosti. Pokud křehký člověk s nimi vstoupí do hlubokého přátelství, může být velmi vážně (až smrtelně) zraněn, pokud je odvržen, když už ho nepotřebují…“

„Každá velká věc se skládá z různě velkých maličkostí.“

„Náš strážný anděl se občas nemůže dívat na to, jak se ničíme, a tak nás zastaví docela drastickým způsobem. Někdy zpomalí či přímo zastaví naše fyzické tělo úrazem, který nám nedovolí konat. Jindy nám uštědří zradu přátel, abychom nešli vstříc po jejich boku vlastní zkáze!“