„Nic se neděje náhodou,
všechno má nějaký důvod s pohledem na věc řídící se osudem,
jako dvě cesty ve vysoké trávě,
skoro okem neviditelné,
obě se zdají stejné přitom každá vede na opačnou stranu světa,
na vás je kterou se vydáte,
zdali dáte přednost instinktu před rozumem,
tento kosmický jev lidským okem nezpatřený,
za tož srdcem pocítěný milostný ale zvratem i bolestivý pocit,
který lidská mysl nevnímá kvůli fyzickým faktům,
toho to chaoticky ovládnutého světa,
jednoho krásného dne se přijde na to jak to vlastně opravdu stím nádherným ale nebezpečným osudem je,
to už ale vzato bude pozdě,
svět,
život na zemi bude u konce,
díky lidské hlouposti,
chamtivosti,
pohledu na věc, hlavně té naší velké vzato ale špatné zkušenosti.“
