Daniel Ševečka

„Lidé jsou ochotní zemřít pro ideje za předpokladu, že jim nerozumí.“

„Chodil jsem na psychoanalýzu. Měl jsem sklony k sebevraždě. Vlastně bych se býval zabil, ale můj analytik byl přísný Freudián. Když se zabijete, nechají vás zaplatit zameškané seance.“

„Chceš-li pobavit Boha, seznam ho se svými plány do budoucna.“

„Nejenom že není žádný Bůh, ale zkuste třeba sehnat přes víkend instalatéra.“

„Tobě se jevím jako ateista, pro Boha jsem umírněná opozice.“

„Mysli srdcem, ne hlavou. Tady (v hlavě) sou šedé buňky, tady (v srdci) je krev. Krev koluje, vyzná se. Buňky jen dřepěj.“

„Mnoho Angličanů prý trpí zácpou, anžto polykají koncovky.“

„Všechna sláva – berní správa…“

„Němci jsou velmi podivný národ. Když se jim narodí holčičky, volají: Hoch!“

„Všechno, co není upřímné a živé, zjevuje se v groteskní podobě.“

„Jsou v životě mužskýho takové dny, jako kdyby k nám byl měsíc tou odvrácenou stranou, najednou potřebuje…chlap chlapa. Aby s ním probral mezinárodní události, celostátní bilanci a tak…“

„Každá epocha má tu epidemii, kterou zasluhuje.“

„Špinavý svět tvrdí o těch, kteří odstraňují jeho špínu, že ji přinesli.“

„Příroda nezačíná od elementů, s nimiž jsme nuceni začínat my. Máme ale štěstí, když se nám na jistou dobu podaří odvrátit pohled od obrovského celku a soustředit se na jeho jednotlivé části. Nesmíme však zapomenout ihned znovu zkoumat to, co jsme nevzali prozatím v úvahu, a vnésti doplňky a opravy.“

„Neznám nic strašnějšího, než ubohé lidi, kteří se učili příliš mnoho. Místo zdravého silného úsudku, který by se byl snad vyvinul, kdyby se neučili ničemu, se jejich myšlenky úzkostlivě plíží stále po týchž cestách za jakýmisi slovy, větami a formulacemi. To, co mají, je pavučina myšlenek, příliš slabá, aby se na ni dalo spoléhat, ale dost komplikovaná, aby popletla.“