„Á 😯vidím a cítím tolik života ve všem okolo sebe i ve svich žilách to je sílá. Tolik života proudící v krvi dech a tlukot srdce.Život voda hmyz zvuky vůně vzduch civilizace chaos myšlenek měnící se svět v okamžiku vteřin okamžiků. Nechapu proč ale nemůžu přestat se cítit v tomto pocitu. Tak nák příliš povznésle vždyť už můžu jen umřít už můžu jenom cítit se hloupě jako blbec tolik chyb tolik lítost tolik citu tolik slov tolik mnoho citovích pohledů na život kdo jsem. Bloudící duše tmou ve svém zmatku cítění kam duši plout kam se hnout co udělat mám nevím netuším. Ta síla všeho napojení možností pár však předemnou mlha šedivá života zkušenosti zlých mě svírá do svích čelistí času smutku. Oči zavírám na kolena padám už není síla už se vzvládám. Pokračuj v cestě ozve se z nebe. Ukažu prostředníka trhni si Bože radši mě ukaž cestu mlhou mich splínů v mém okamžiku. Bůch odpověděl drž se dobrých lidi děvče a zlé lituj z jejich bezduchosti a bezcitnosti. A já to se ti to relaxuje tam na hoře co.? Bůch odpoví: jó kežby občas mě ta věčnost sere tak se učím jiné víře proč jen já bych měl vědět všechno když jiní vědí líp než já co je krásnějšího na světě.“ pří👁zrak🍀👻🌿
„Nezávislost je krásná když jí člověk dosáhne a nikoho nepotřebuje. To je známka dospělosti. Ktera mi schází.“ pří👁zrak🍀👻🌿
„Tam kde není trus od zvířat tam není život. Tam kde nejsou hovna tam většinou neni taky život.“ pří👁zrak🍀👻🌿
„Uvědomění si podstatnosti událostí co jsou potřeba. Je ten nejlepší klid v času budoucím.“ pří👁zrak🍀👻🌿
„V času budoucím jsem ignorovala v času budoucím chápu a v času budoucím i zůstávám. Protože přítomnost přece ucelistvuje čas budoucí.“ pří👁zrak🍀👻🌿
„Citát o úvaze o počasí a fantazie Sluníčko sluníčko hrabe🤪 mi z něj maličko. A je mi to jedno stejnak jsou všichni hříšníci tak proč by se neměly vařit v teple jako v pekelných kolech. A stejnak to není tak hrozný. A navíc co když by projednou vypnuli ty měřiče a spíš než se stresovali z možných problému se hodili do klidu a nechali to na přirodě. Ale ještě předtím moc moc plevelu do města a pnoucích plevelů po fasádách a nechat tu zeleň svobodně růst vždyť i ona chce demokracií v růstu ne diktování kde si má růst a kde má bejt hubena proč by to nemohla bejt džungle zarostlá zeleně plná. Na estetiku krasu měst bych nehleděla taková trochu scenerie jako z apokaliptickych filmů kde z měst zmizela lidská činnost a příroda si to pretvořila k obrazu svému. Náke zakony pro přirodu nezabráni odplavováni a ničeni zeleně na úkor potřeb lidského života a stavění nového a nových budov který zaplacenou zabijou zeleň a stejnak to nic nezmění. 🤷♀️A adaptovat se na to nikdo nemusí protože jsou všichni chudí a nezajímají se o to a nemužou to zmirnit ani změnit. A navíc beztak víc řeší to jak se uživit než jak ochladit planetu. A nemají k tomu takovej cit jako ti kteří něco pěstujou a mají to jako obživu a musí odhadovat a počítat z rozmary počasí a nejen to počasí ale i škůdci a choroby a jiný problémy. Takže vesměs se počasí podléhají ti co něco mají, a ti co nic nemají ti nemají co stratit a co sčítat a s čím se trápit. Takže mladí co žijou v mamahotelu nemužou být v depresi že jim uhoří odfoukne pomlatí úrodu počasí když maji beztak hovno💩 🤔🤣. Nebo aspoň já.“ pří👁zrak🍀👻🌿
„Já si nerada povídám o počasí ani o nesmrtelnosti brouka. Vlastně mlčím jedu si na svém obláčku a všechny ostatní mám tak nák mimo svoje vnímání čas a realitu. Teda pokud to není důležitý pro mojí existenci to pak napínám uši co mě kdo mě zase co zděluje.“ pří👁zrak🍀👻🌿
„Ale napadlo vás někdy že ta deprese může být taky umělej psychický vítvor doby? Jako sociálně duchovní experiment a pokrok doby změny lidských vzorců v úvažování a chování a přístupu k životu a vnímání ho.“ pří👁zrak🍀👻🌿
„Kdyby každé dítě na tomhle světě žilo šťastně a vesele v bohactví a v lásce. Tak by svět nepoznal pravou motivaci nadšení víru pro život. Protože by všichni byli zhejčkaní parchanti kteří by si diktovali podmínky a vymejšleli si samé hloupisti. Protože by jim nikdo neřekl STOP mohli by být všemocní a neznali by hranice omezení svích limitů jak existovat. A nakonec by je vedla zhejčkaná nálada která by z nich udělala bezcené a bezhodnoty líne ubohé nepřemýšlivé lidi které by se nechceli snažit a neměli by tu chuť cokoliv dělat. Protože by je nic neutvařelo v tom přemýšlet o dobru když nikdy by nemusely čelit krutosti a zlu a hnusnosti světa těškostem života. Protože to složitý dělá z lidí silnější né z lechkosti šťastnější.“ pří👁zrak🍀👻🌿
„Jiní lidé mají horší životy a větší složitosti života. Já pouze bojuju z temnotou kterou cítím ve všem ale hlavně ve svojí hlavě.“ pří👁zrak🍀👻🌿
„O kráse, o přírodě, o peklu, o rájiPřírodni krása to je vnímání přirozené krásy. Prostě jak to zrodila příroda takové jaké to je nepozměné neupravené a to muže být i hodně děsivé. A to i to myšlení být sám sebou to znamená přijmutí se tak že znáš peklo svých myšlenek i ráj svojí duše když člověk zná jen jeden dobro ráj nebo nebe nemůže pochopit peklo zlo to je neautentické nepřirozené nebo to popírat to je samo o sobě zlé a zaslepené. A proto jsou andělé a čerti, dobro a zlo, jing a jang, býlá a černá, smrt a život, naděje a skáza, radost a smutek, mládí a stáří, voda a oheň, země a vzduch, deprese a euforie. Vychitralost a blbost, snaha a lenost, závist a obdiv, smutek a smích“ pří👁zrak🍀👻🌿
