„Světlo se z tmou střídá nikdy není jen tma a jen světlo. Nikdy by nebyla tma bez světa a světlo bez tmi. Nic není jen hrozné ani absolutně úžasně. Jen je ten okamžik mezi okamžiky něčemu přisuzován nákou moci myšlenek. A nakonec každý má jinou podstatnost a jiný pohled na svět a nic není špatný ani zlí. Dokud to nezabíjí tělo i mysl.“ Prostě chaos🦧
„Nejlepší je nanášet se nad hladinou nechat se nést vodou. Jak voda pohybuje tělem a když zavřeš oči jak neslyšíš skoro žádné zvuky jen šplouchání vody a necítíš žádnou tíži tělo je v naprostém relaxu.“ Prostě chaos🦧
„Mít zlou starší sestru línou sebestřednou bezcitnou inteligentní je horší než být hluchej nebo slepej nebo bez končetin.“ Prostě chaos🦧
„Všechno si může bejt jak chce triliardkrát jinak při tolikati lidech žijících i těch co už dávno nejsou v zemy živých.“ Prostě chaos🦧
„Když nic neočekáváš tak nic nestracíš.Když nic neočekáváš tak tě taky nemusí nic překvapit.Když nic neočekáváš ale v srdci si hraješ s tou myšlenkou tak nak víš. Kam cesty jdou kam všechno jde.Když nic neočekaváš ale znáš sám sebe a seš sám se sebou smiřen. Tak je každá cesta okořeněná vlastním poznáním.“ Prostě chaos🦧
„Všichni jsme zázrak zrození a přesto se chováme jako by život pro nás nic neznamenal. Víc koukáme do svítících displejů víc zdílíme informací a zmatku našich postřehů z života a informací. A síla života se stává myšlenkou přežití tak nák jinak. A ve finále je to jen přežití z míň dřinou a vícero pohledů a možností pro cokoliv když jsou prostředky. Ti co musí dřít aby přežily další den ti možná nejvíc pociťují přítomný okamžik protože jde jim o všechno. Těm co nejde o všechno ti mají asi dost nahrabáno tím pádem pro ně okamžik je jen přežitek. A ti co jsou něco mezi tím tak ti se nejvíc boji budoucnosti. To je o vychcanosti kazdýho člověka si to udělat dobrý na tyhle pojebaným světě.“ Prostě chaos🦧
„Můj smysl života? Je přežít další den a nepodělat se z okolností života a smrti. Myšlenek a paradoxů všeho. Protože jsem v tom zamotalá jako bodlák ve svetru.“ Prostě chaos🦧
„Smysl života je pěkná pokotina. Lip bych to nazvala prostě co uděláš ve svém životě abys nebyl beztak. Co uděláš proto aby tvůj život za něco stál a něčím si byl pro sebe i geniální civilizaci 😆. Co chceš vlastně pro sebe za realitu. A co očekáš od budoucnosti. V tom není smysl v tom je MYŠLENKA vole!“ Prostě chaos🦧
„O naštvanosti o emocích o přírodě o svědomíNaštvala jsem se a vyškubla dýňi z kořenem a na květy stále litaly včely tak jsem květy a dýně rozdupala a rostlinu dýni hodila na kompost. Pak pokácela broskvoň🌳🍑 která stejnak tři roky neměla broskev. Ale ne celou jednu větvičku jsem na tom stromě nechala a pak jsem o ni brečela protože jsem v hlouby duše👻 věřila že budou na ní broskvičky🍑. Sice mě serou ty skurveny broskvičky 🍑🍑🍑okrajovat nesnaším ten povrch ale ty byli tak sladoučky a šťavnytý 😭. sakra Jenomže když mě chytne amok tak ničím všecho co mi přide pod ruku. Ale jak to bylo odreagování až jsem se z toho přepálila na sluníčku☀️. Prostě tím chci říct že si uvědomuju že jsem ubližila stromu ke kterému mám cit a i k těm večelkam co opilovaly daňové květy 😓 jsem jim vzala rostlinu kvůly vlastní vsteklosti. Ale co hůř došlo mě že nemusím obhajovat život jako něco dobrého život je praštěná zvracenost i příroda je jeblá. A všechno je to jen posraná chemie fyzika psychologie přirodověda a působení hloupostí na okolni pičoviny a vnější total kokotizmus lidské hlavy.“ Prostě chaos🦧
„Já umím řadit jako prominutá to jsi ještě neviděl to drama pominutí zcvoknutí nasranosti. Ten ďábel v duši mé to je super úlet.“ Prostě chaos🦧
„Dát průchod emocím to je jak dávat si placáka se zlem. To je takové malé peklo v těle mím krev se vaří tep se zvýší voda bublá vře výraz v obličeji nakrčený nos a rty záchjev vsteku nasranosti monstrum se probouzí ten pohled v očích pominutost. A pak litá všechno vzduchem antistresová záležitost. A pak se člověk vyřídí a pak uklidní. A cítí se v klidu.“ Prostě chaos🦧
