crawlergo@gmail.com

„Normálnost je vydlážděná cesta: Je to pohodlné po ní chodit, ale nerostou na ní žádné květy.“

„Měla jsem ctitele nejednoho. Jeden měl ducha, který mne zaujal, onen tělo, ten srdce, onen rozum, ale konečně jsem v nich přece neviděla, po čem jsem toužila. Muže, před nímž bych se ráda kořila.“

„Dějiny vědeckých a technických vynálezů nás učí, že lidé právě neoplývají samotnými nápady a tvůrčí fantazií. I když třeba dávno existují jak vnější, tak i vědecké předpoklady, aby se zrodila nějaká myšlenka, většinou je zapotřebí nějakého vnějšího podnětu, aby přišla na svět; člověk musí takříkajíc do něčeho narazit čumákem, aby ho napadla nějaká ta myšlenka.“

„Všichni záříme dál... jako měsíc, hvězdy a slunce... všichni záříme dál... dál a dál a dál...“

„Až umřem, staneme se květinami. Ve dne budem lidem pro radost a v noci budem sami.“

„Každému připadají hvězdy jiné. Tomu, kdo cestuje, ukazují cestu. Pro jiného jsou to jen světélka na nebi. Pro vědce je to problém k řešení.“

„Toto je těžká práce
1. Inspirovat
2. Učit se
3. Vyučovat
4. Důvěřovat
5. Umožňovat
6. Sponzorovat
7. Vyjádřit se
8. Nesobecky dávat
9. Milovat
10. Pečovat“

„Abys osvětloval světlem jiné, musíš nosit slunce v sobě.“

„Šílenství jedné osoby je realita druhé osoby.“

„Pravý umělec není ten, kdo je inspirován ostatními, ale ten, kdo ostatní inspiruje.“

„Jsme moudřejší v neštěstí, kdežto štěstí nás připravuje o zdravý rozum.“

„Vím, že jsem nedokonalý člověk. Nejsem anděl, takže já, protože nejsem anděl, nejsem ani ďábel. Snažím se dát to nejlepší jak můžu a snažím se dělat to, co si myslím, že je správné.
Je to tak jednoduché“

„Každý z nás dospěje ke ztrátě iluzí, které choval v mládí.“

„Domácí práce trvají vždy déle, než si manžel představuje.“

„Když je něco dobré, přestanou to dělat.“

„Jestli se cítíš dobře, uklidni se, ono tě to přejde.“

„Většina lidí opomíjí příležitost, protože je oblečená v montérkách a vypadá jako práce.“

„Nejhorší je dostat průjem v zácpě.“

„Z knihovničky v pokoji, o který se dělila s Rosou, vytáhla Tolstého tlustou knihu, z níž se lidstvo stejně nepoučilo, protože ti lidé, kteří čtou klasiky, jsou dost chytří aby chápali nesmyslnost války i bez líčení její krutosti, a ti, kdo by se poučit potřebovali, po žádné z moudrých knih nikdy nesáhnou.“