Milan Kundera
Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí co žil a jaký to mělo smysl.
Milovat se se ženou a spát se ženou jsou dvě odlišné vášně. Nejen rozličné ale i protikladné. Láska se neprojevuje touhou po styku, což zahrnuje nekonečné množství žen, ale touhu po sdíleném spánku, touha omezená na jednu ženu.
Člověk má velkou výhodu, že se nemůže potkat sám se sebou v mladším vydání.
Láska je cit, který nám dává falešnou iluzi poznání.
Muž smí chtít po ženě cokoli, ale nechce-li jednat jako surovec, musí jí umožnit, aby jednala v souladu se svými nejhlubšími sebeklamy.
Román je plod lidské iluze, že můžeme pochopit druhého. Ale co víme jeden o druhém? Nic! Jediné, co můžeme učinit je podat svědectví každý sám o sobě. Všechno ostatní je překročení naší pravomoci. Všechno ostaní je lež.
Láska k ženě v žádném případě neznamená, že si muž nasadí klapky na oči a nevidí krásu jiných žen.
Muži obdivují ženy, které mluví jako knihy, ale berou si ženy, které vaří jako z kuchařské knihy.
Boj člověka s mocí je bojem vzpomínek se zapomněním.
Čtyřicátník nejenže nevyžaduje věrnost, ale cítí se bezpečněji, mají-li jeho přítelkyně vážné známosti.
Člověk oddaný své víře je pokorný a má pokorně přijímat i nespravedlivý trest.
Autor webu
Přeji Vám prožití mnoha krásných chvil strávených s moudrými citáty.
Velice ocením pokud na své stránky umístíte odkaz vedoucí na citaty.net
Copyright © 2007-2010 Martin Svoboda