R4dRelativ

Nejhorší není, že nemáš papír. Nejhorší je, že každý den chodíš spát, aniž bys věděl, proč jsi vůbec vstával. Život není o přežívání, je o probuzení. A kdo neví, jak žít, prohrál ještě před tím, než smrt zaklepe na dveře.

Flegmatik ví, že brát si věci příliš k srdci bere klid, energii i chuť do života. Nerozčiluje se nad lidmi, školou ani světem — protože pochopil, že většina věcí nestojí za ztrátu nálady. Možná to není lhostejnost, ale tichá forma moudrosti.

Zvíře žere, aby přežilo. Člověk, protože neví, proč vůbec žije.

Smyslem učitele není stát výš, ale stát první, kdo ukáže cestu.

Ten dialog rozhodne, jestli se z tebe stane lhář, nebo člověk, který konečně slyší vlastní pravdu.

Nechce tě zabít. Jen tě chce udržet v kleci, kde neumíráš — ani nežiješ.

Pes tě nezradí, člověk často ano.

Svět tleská těm, kdo odpoví první. Ale skutečná hloubka přichází tiše — když už všichni odešli spát.“

Strach může být tvůj pán – nebo ty jeho otrok.

Možná Bůh neodešel. Možná jen znechuceně mlčí.

Bůh mlčí, protože už ztratil naději v lidstvo.

Život bez smyslu je pomalá smrt.

Žít se zavřenýma očima je jako umírat pomalu každý den.

Slova jsou neviditelné zbraně — nemají tvar ani hmotu, a přesto dokážou rozbít člověka zevnitř.
To je ironie lidské povahy: nejvíc ubližujeme tím, co váží nejmíň.

Svět obdivuje sílu, ale zneužívá laskavost. Dát světu srdce znamená odhalit své slabiny, a tím pozvat ty, kteří neznají empatii, aby do nich stříleli.