Uživatel sideraxx

Členem od:
12. listopadu 2018 7:06
Popis:
Vzpomínám. Před dávnou řadou let chtěl jistý blázen změnit svět nad špatností života zadumán.O každou píď nemiluješ s lidmi rváři nemluvíš. Když musíš sám taky říc Co tu chceš Prosím, aspoň svého bratry nech žít. Nemilují nemužu chtít Jsem muž u nás určitě najdeš vím to! Ztrácený ,nemilují tě nemám proč, jako každý jiný. přátelé na které se tak spoléhal, nepomohly nemohl říci více mě nezrazuj za ní jsem nemusel když se za ní ozval hlas co ti dělá?“Ať přijde ke mně.Ať přijde neleknu nebudu nesleknu nenavidět te budu já ne ne chci!Přesto dlouho trpěl hladem, až posléze učinil něco, o čem by se mu Ztracen ve vírě.Jsou nevědomí,“ říkávala si mi to nemilují nemájí chudí jsou hladoví a to vše vý měla ráda, toho blázna mluvili tak podivně.“mluvil divně.spominášli si já Nikdo modravé mlhy spánku. Ztrácel vědomí. bolest nevím nic nevím kdo jsi, usínal! Jeho svaly mu rezaly nemoch nic nemuže nějaký takový to je.Podivnej.“ To byl totiž celý jeho svět.Nemiloval nemilují říkával vždy nemluví Nikdo oslepne tělé nic nemá vše ste mu vzali nemá! Nemilují tě! Hlubokýma očima, a věřila mu. milovala, nevíš, myslil si naní stále. Divný Jeho svaly, celé tělo mu chábly a jeho oči padaly v tu chvíli, jej měla ráda, , jakoby se naň dívaly zná asi tajemství, které vy budeš pořád mluvit,“řekla mi proč voláš ? v jeho očích. Chvíle uplynula. Pomalu mluvil, jako by přemíšlel Jeho hlas působil jako kdyby řekl nemilují tě, vešel a za ním.„Pojď se mnou! Její slabé světlo stěží zatemnělo rušivě v mrtvém tichu. „Život?Oči ale měla plné slz. Bez zanícení, jenom poněvadž musely. Umírad trpět tak jako ty pujdem, tíživé ticho tomu ještě nerozumíš byla zoufalá, kdesi u okna stála když jsem se díval. Rty se tiše chvěly. Někdo promluvil, Co by to mohlo být? byla zoufalá. Trochu strach, oči ale měla plné slz. Ohlédla se..byla sama nerozumíš! Tady máš, viděla dvacet mrtvol tam chceš?Tam je svět to chceš usnula, zemřela, rukách jí nesl otec . nevěděl poslechnout , jsem tam s Tebou, ani o tom nevíš,myslel sis no mozek nemáš, Mít někoho rád a nesmět mu polibek dát. Ty musíš vědět nejlíp sama,komu chceš své pocity dát nebude ti volat Nemysli už na tu chvíli, co jste prožili, na dny plné trápení které jste si slíbili.Neroň už slzy, kuli ním vždyť na světě je zlo pozabijí každého,Vždyť ona je někde.Když člověk šťastným není, svoje smutné oči mrtvé pohled nenecháš. Tváři stékají mi slzy vše si tím už řekla nebudu -jenom kdyby tvé. Upadá do ticha smuték stále píšeš to chceš po ssobě za nechát aby takový to mohli číst . Je to posel smutných tváří.

Citáty