Santiago Dibla

„Odpuštění je vůně, jíž fialka potřísní botu, která ji rozdrtila.“

„Ať jsi kdokoli a děláš cokoli, když něco doopravdy chceš, je to proto, že se toto přání zrodilo v duši Vesmíru. Je to tvé poslání na Zemi.“

„Dodržujte zásady, aniž byste jimi byli svázáni.“

„Na mnohé věci se neodvažujeme ne proto, že by byly těžké, ale proto, že se na ně neodvažujeme.“

„Nesu na sobě stopy a jizvy bitev – jsou svědky toho, co jsem prožil, i odměnou za má vítězství. Právě tyto drahé stopy a jizvy mi otevřou brány do ráje.“

„Na rozdíl od žen psi milují jen jediného pána.“

„Naděje je stav ducha, který dává smysl našemu životu.“

„Láska pravá spočívá na naději.“

„Psaní je naprostá samota, sestup do chladné propasti sebe sama.“

„Jsem stále daleko od toho, co chci být, ale s Boží pomocí uspěji.“

„Jednoho dne nás smrt přenese na jinou hvězdu.“

„V boji nerozhoduje velikost psa, ale míra jeho bojovnosti.“

„Všichni máme dva životy. Druhý začíná, když si uvědomíte, že máte pouze jeden.“

„Strach z utrpení je horší než utrpení samo.“

„Jsem slabý člověk, ale v mé slabosti je má síla; můj smutek mne nebolí, má osamělost, to bude zároveň mé přemýšlení; mé odříkání, to bude zároveň má čistota.“

„Dvě velké evropské drogy: alkohol a křesťanství.“

„Všecko, co se stane jednou, už se nemusí stát nikdy. Ale všecko, co se stane dvakrát, určitě se stane i potřetí.“

„Kdyby mé oči mohly ukázat mou duši, všichni by plakali, když by spatřili můj úsměv.“

„Můžeš mít deprese a stejně mít radost. Můžeš přemýšlet nad sebevraždou a stejně mít radost. Všichni přestáváme myslet a všichni přestáváme mluvit a všichni se přestáváme dělit a všichni přestáváme tvořit, protože děláním toho všeho si rychle uvědomíme, jak hrozně nešťastní ve skutečnosti jsme. Ale to je v pořádku. Je to normální. Nenechte strach z neštěstí ochromit snahu najít to, v co věříte.“