KhubicKcz

Umělec, bloger, fotograf, chuj, vždy proti proudu... 1987 - ???

1) Píšu, píšu proto, že svět je absurdní — je potřeba to ukázat.
Ne proto, stavět se do cizích rolí, moralizovat. Ne proto, aby se to líbilo. Jen protože já.
Já člověk a vidím. Vidím svět, vidím ho, jak se zbláznil.
Cítím to a cítím tu povinnost na to poukázat.
Pojmenovat.

2) Pravda je pro mě víc než styl.
Raději větu, která řeže, než větu, která se leskne.
Raději syrovost než eleganci.
Raději autentičnost než literární pózu.

3) Nevěřím na autority, které si člověk koupí nebo vystuduje.
Titul není moudrost, moc není síla, norma není pravda.
Člověk je tím, co přežil. Ne tím, co má napsáno na papíře a někde to vychodil.

4) Inspirace není póza — je to způsob. Způsob jak být člověkem.
Nechci být vzorem, nechci být guru. Nechci, ale když tu jsem, tak chci. Nezanechat po sobě prázdno, alespoň.

5) Krátké věty, velké myšlenky.
Nepotřebuju romány, abych řekl, co cítím. Stačí mi pár slov, když jsou pravdivá.
A když nejsou, tak raději mlčím.

6) Píšu pro ty, kteří se v tom najdou — ne pro ty, kteří to ohodnotí.
Pro ty kdo pochopí. Pro ty kteří mají odvahu vystoupit a jít proti proudu, protože vidí.
Kdo nevidí, může pokračovat dál a jít. Jít s davem.
Nechat se unášet. Literatura není soutěž, literatura je sdílená zkušenost.

7) A hlavně: pokud by to zůstalo jen ve mně.
Byla by to škoda pro svět, ale ne pro mě.

#KhubickKcz 2026