reine

„Rodiče jsou stále častěji nahrazováni televizí, matkou krávou a otcem vládou. (Je jen jediný skutečný Otec (Nebe) a jediná Matka (Země), ale náhradní otec (vláda) chce vlastnit Matku i její děti, a tahle „konfiskace“ nepřestala od dob neblaze proslulé inkvizice.) Tihle tři pak spolu tvoří nový model „rodiny“ a dítě se, podobně jako kráva nebo vepř, stává pro stát jen určitým druhem zboží a je podobně nedůležité. „Ochrana“ dětí má asi takovou hodnotu jako péče o zvířata, prováděná jen za účelem udržet v chodu ekonomický systém založený na vykořisťování. Pokud to tak není, proč se tedy každodenně ničí tuny potravin, aby se udržely ceny, když přitom každý den nejméně milión dětí umírá hlady?“

„Nové paradigma je o sdílení. Je o světě, kde spřízněné duše vytvoří celý nový infrastrukturní systém. Nyní nadešel ten správný čas. Život nemusí být utrpením, hojnost je náš přirozený stav… být svobodný je naše přirozené právo. Dvě možnosti výběru pro dvě paradigmata jsou - láska nebo strach. Volba je na nás. Můžeme pokračovat jako doposud nebo můžeme učinit změnu… změnu, která nyní nemůže přijít odjinud nežli zevnitř. Vytvořme si náš vlastní systém hodnot. Když nebudeme potřebovat být ohodnoceni z našich zaměstnání, když si vytvoříme práci vlastní… vytvoříme si i vlastní ekonomiku.“

„Ovládání mysli začíná ovládáním potravy!“

„„Vědění je uloženo v zrnu (semínku)“, tak zní výrok, jímž Hopiové vysvětlují Duchovní život, který nakonec vede k Seberealizaci. Tento výrok můžeme dále rozvést prohlášením „semínko je ve stromě a strom je v semínku“. Co je zde důležité, je ZMĚNA, absolutní a věčná Konstanta Stvoření. Tato konstanta je Zákon Stvořitele.“

„„Řím“ představuje sílu „podmíněnosti“. Je-li tato síla v akci, pak i svoboda může být podmíněná. Proto se tato síla snaží Zákon, na kterém je založen Vesmírný řád, zatlačit až za sekundární zákony, s jejichž pomocí lze „nový světový řád“ upevňovat pod pohrůžkou trestu nebo díky strachu. Takhle to může fungovat jedině při umělém vnucování zákonů zvenčí, takže pro systém je zásadně důležité externalizovat a oslabit vnitřní kontrolu. Právě o tom byla inkvizice. Ukazovala, co se může stát každému, kdo se postaví na odpor vnuceným sekundárním zákonům, které se používají jako zbraně a které nakonec učiní zbraně zákonem. Všechny války začínají povýšením sekundárních zákonů na primární konstantu. Míru lze dosáhnout jedině postavením Jediného zákona Stvořitele na první místo mezi zákony. Vládnoucí systém funguje nejlépe pod hrozbou konfliktů. Nyní musíme svět zbavit podmíněnosti Zevnitř, tím že romA změníme na Amor! Poznámka: Nevykládejte si to chybně. Ne všichni „Římané“ byli z Říma. Vojáci římské armády byli vesměs námezdní žoldnéři (najatí zabijáci). Ve válkách UN, NATO, US, sloužících k vnucování politicky motivovaných zákonů, bojují většinou placení žoldáci. „Řím“ neznamená „Vatikán“. Je to SYSTÉM. Ani členové „ochranky“ ve Vatikánu nejsou skuteční Římané. Jsou to najatí Švýcaři.“

„Neblaze proslulá inkvizice položila základ k rozpadu rodiny. Žena byla hlavním cílem útoků, protože právě ona byla řídícím prvkem každého společenství. To ona měla kontrolu nad kvalitou krve, díky níž můžeme fungovat, cítit, prožívat emoce, myslet, rozlišovat/hodnotit, rozhodovat se, určovat, s čím se budeme ztotožňovat, a tvořit. Krev můžeme mít pod kontrolou pomocí stravy, kterou konzumujeme. Kuchyň tedy bývala také laboratoří, nemocnicí, školou, kostelem a centrem vlády. Tato základní nezávislost a svrchovanost se drasticky změnila, když byly alchymistky velmi krutým způsobem prohlášeny za „čarodějnice“. Dnes kuchyň existuje externě, mimo domov, ve formě: monopolizovaných „výzkumných středisek“, používaných k zjišťování, jak by se stávajících problémů mohlo co nejlépe využít; nemocnic, kde se s nemocnými může experimentovat (dnešní medicína doposud nedokázala skutečně vyléčit jedinou nemoc, ani „obyčejnou rýmu“); veřejného školství, kde je dítě nuceno učit se, jak se stát penězi ovládanou pracovní silou; kostelů, v jejichž pojetí lze jméno JEDINÉHO používat jako „hromadnou vstupenku do Ráje“; peněžního systému založeného na falešných penězích; vlád řídících vykořisťovatelský systém na základě komerce a v krajních případech válkami. To všechno se dá změnit Návratem Alchymistky, ženy, která znovu získá svou Vnitřní sílu. Je to právě ona, kdo má vrozenou schopnost mít pod kontrolou Krev prostřednictvím potravy.“

„Stvořitel nám dal Strom Života a přáním Všemohoucího je, abychom si toho daru svobodně užívali. Tento dar se udržuje praktikováním Jednoho Zákona, podle něhož každá část musí sloužit Celku. To umožňuje, aby semínko bylo ve stromě a strom v semínku. Jinými slovy, v Těle nebo Říši Stvořitele není oddělení nebo plot, protože Jeden Zákon, ZMĚNA, všechny části harmonizuje. Proto hranice či ploty, které používáme, protože si nárokujeme vlastnictví na základě sekundárních zákonů (anti-změny), umožňují vytvářet konflikty mezi oddělenými částmi. To, co se plot snaží chránit, je představa vlastnění založená na sekundárních zákonech, které musí být svými tvůrci vynucovány. Potom, pokud spolu jednotlivá srdce nejsou propojena, se tyto zákony začnou používat jako zbraně, což nakonec udělá ze zbraní zákon. Všechny války a jakákoli forma terorismu jsou založeny na vynucování vymyšlených, konvencí dohodnutých zákonů. Takže k vytvoření základů Světového Míru je třeba STRHNOUT plot kolem Země a nastolit Zákon Stvořitele jako PRIMÁRNÍ zákon na Zemi. Zatím se však stále častěji musí používat výjimečný stav jako důsledek tvrdošíjného uskutečňování tzv. „amerického snu“, kdy se díky KONZUMNÍMU životnímu stylu stal „Amerikou“ celý svět. Pak přišlo „několik vyvolených“, kteří kolem Stromu Života postavili plot. A tak je tomu dodnes. Těch „několik vyvolených“ vyhlásilo vlastní zákony a každý, kdo si dovolí řídit se Zákonem Stvořitele a svobodně užívat darů Stromu, je „kriminální živel“. Těch „několik vyvolených“ vytvořilo dva systémy, s jejichž pomocí lze polaritu mezi tvořením a konzumováním kontrolovat politicky. Těmito systémy jsou komunismus a kapitalismus. V komunismu jsou lidé nuceni tvořit „kolektivně“ a kapitalismus komerčním způsobem vnucuje konzumní životní styl. S takovou je nezákonné postavit si nezávisle na úřadech vlastní dům, protože je třeba opodstatnit existenci „stavebních úřadů“, nebo pěstovat na svém pozemku potraviny na prodej bez oficiálního povolení.“

„Při rychlosti, jakou se technologie díky svým elektronickým vymoženostem zmocňuje lidí, je už lidstvo dost daleko na cestě k tomu, stát se totálně ovládaným druhem. Demonstruje to i skutečnost, že stále více utrácíme za „léky“. „Program lékařské péče“ je typickým příkladem, jak dnešní systém učí „prvotnímu hříchu“, díky němuž je nemoc nevyhnutelná a nevyléčitelná. Proto se člověk učí, jak s ní „žít“. Fakt, že většina lidí umírá nepřirozeným způsobem (na infarkt, rakovinu, sebevraždou apod.), je dostatečným důkazem, že teorie ničení sebe samých funguje. Zvrátit tento sebevražedný model může jedině každý jednotlivec sám. Musí se rozhodnout, zda bude pokračovat v následování umělého řádu nebo se opět spojí s Řádem Stvoření.“

„Čas je opožděné vnímání okamžiku. Proto trvá, než se dostaneme z „bodu A do bodu B“. Jak dlouho tato iluze potrvá, bude záležet na tom, jak dlouho dokážeme být udržováni v naději a víře, že „jednoho dne přijde řešení“ všech problémů, vytvořených těmi, kdo financují „výzkumy“ způsobů a možností umožňujících „žít“ s problémy, aby systematicky oddalovali „příchod do bodu B“ a dál pokračovali v „NEBYTÍ“.“

„Když pochopíme, jak souvisíme se Stvořením, můžeme růst v souladu s Vesmírem. Díky státem řízenému „všeobecnému vzdělání“ však náš vesmírný růst zakrněl, což vede do slepé uličky - k vytváření závislosti, prchavých požitků nebo extrémní iluze.“

„Bylo dokázáno, že subatomární částice dokážou OKAMŽITĚ komunikovat na jakoukoli vzdálenost, kilometru nebo miliónu kilometrů. Tato okamžitá komunikace rovněž překračuje čas. Minulost a budoucnost je stále teď, protože vnitřní a vnější jsou Tady. Skutečnost je Teď a Tady! Takže dokud si jedinec („nedělitelní dva“) pamatuje, že VŠE JE JEDNÍM, nemůže ho nikdo zvenčí ovládat. Je tedy třeba, aby se falešná doktrína postarala o to, že dojde k oslabení Buněčné Paměti, což se prvořadě daří především naprogramovanou potravou. Člověk tak snadno podléhá externí kontrole, využívající technologii, s jejíž pomocí může do vnitřních funkcí mozku proniknout paměť primitivního původu (a tedy s velmi nízkými frekvencemi). Vnější kontrola má šanci jedině, když chybí ta vnitřní. Proto systematické oslabování složité buňky Lidské paměti vede k její snadné mutaci v jednoduchou.“

„Uctívání je oddanost a úcta, pocit spřízněnosti s tím, co tak či onak podporuje nás samotné jako jedince nebo jako celek. To, co nás podporuje nejvíc (o čem si to uvědomujeme), také nejvíce uctíváme; to je pro nás náš Bůh.“

„Celý svět byl prostřednictvím Španělska kolonizován „Římem“, což jasně dokazuje fakt, že všechny země začaly být závislé na stejném modelu zdravotnictví. A podobně jako za časů inkvizice, kdy bylo zakázáno léčení přírodními metodami, je tomu i dnes. Každý den na celém světě milióny lidí trpí a umírají v nemocnicích bolestivou smrtí.“

„VŠECHNO, co potřebujeme k tomu, abychom BYLI, nám Stvořitel bezpodmínečně dává. Tak, kolik místa si dokážeme rezervovat, abychom pojmuli ten nekonečný přísun Darů? Jediný způsob, jak zajistit, aby přijímání bylo věčné, je Vracet Dary ve vylepšené podobě nebo v dokonalejším stavu Dárci (který neustále odpouští).“

„Poté, co byla žena odstraněna z centra každodenního života domácnosti a rodiny, mohlo se dítě stát terčem zvýšené kontroly státu. Začalo být povinné „státem řízené vzdělání“, rozmohly se internátní školy, odkud se šířil nový způsob myšlení a stravování, který změnil úrověň našich rozlišovacích a rozhodovacích schopností. Ovládat masy pak začalo být pro „několik skrytých vyvolených“ snadné.“

„Prvotní primitivní svět obývaly jednoduché buňky. Celá atmosféra byla prosycena chemickými prvky a zářením. Bylo to období přípravy na vytvoření bytostí, které by mohly vzestoupit do oblasti s vyšší vibrační frekvencí. Dnes se stala běžnou nemocí rakovina, což ukazuje, že opak je pravdou. Je to předehra k návratu nejprimitivnější formy života. Systém proto používá chemtraily, chemoterapii a ozařování, aby degenerovanou složitou buňku uspokojil vytvořením prvotního primitivního stavu Uvnitř. Tento úpadek souvisí i s počítačem, který je minimálně sto let pozadu za programovací pamětí jednoduché buňky. Atmosféra je navíc plná chemikálií a radiace, aby se celková degenerace ještě urychlila. Jak to vyjádřili Hopiové dávných časů, „spása“ démonického řádu spočívá v zničení našeho spojení s Já.“

„Naše vědomí roste díky zkušenosti získané z jídla! A současně s tím roste i naše prožívání Svobody. Absolutní a věčná konstanta, Změna, nám umožňuje překonat jakákoli omezení tím, že se staneme bezpodmínečnými.“

„Konflikt je příležitostí, jak se vyjádřit o sobě a o svých hodnotách a přesvědčeních a touhách. Konflikt je perfektní živnou půdou pro autenticitu. Pokaždé, když vznikne konflikt, můžeme ho vidět jako poplašný zvonek, který nám říká… Zde je příležitost opravdu poznat sebe.“

„Drama pochází z řeckého slova s významem „dělání, čin“. Proto se ujalo ve světě divadla. V emočním životě označuje drama stav, situaci nebo sled událostí, jež zahrnují silný konflikt. Když si to spojíme, pak dramatická osobnost je někdo, kdo jedná jakoby ve stavu silného konfliktu. Takový člověk je všeobecně vnímán jako někdo, kdo vystupuje afektovaně a přehrává nebo jedná, aby k sobě přilákal pozornost, podobně jako herec na scéně. Všichni takové lidi známe, jsou to ti, kteří reagují, jako by nějaká záležitost byla mnohem horší, než si vy myslíte, že skutečně je. Proto má slovo „drama“ trochu pejorativní podtext. Říkáme: „Mám už dost jeho věčných dramat“ nebo „Dělá ze všeho drama“. Já se s tímto pojetím vůbec neztotožňuji a ráda bych zde prohlásila jasně a stručně: pokud jde o lidské citové prožívání, nic takového jako drama neexistuje. Pokud si uděláte soud, že někdo vytváří dramata nebo je dramatický, pak umenšujete jeho pocity a vnukáte mu, že by se měl za ně stydět. Mohu vás ujistit, že ve skutečnosti jsou jeho emoce velmi reálné. Pravda je taková, že nikdo své emoce nepřehrává. Lidé reagují přesně ve shodě s realitou, kterou vnímají jen oni sami.“