„Neblaze proslulá inkvizice položila základ k rozpadu rodiny. Žena byla hlavním cílem útoků, protože právě ona byla řídícím prvkem každého společenství. To ona měla kontrolu nad kvalitou krve, díky níž můžeme fungovat, cítit, prožívat emoce, myslet, rozlišovat/hodnotit, rozhodovat se, určovat, s čím se budeme ztotožňovat, a tvořit. Krev můžeme mít pod kontrolou pomocí stravy, kterou konzumujeme. Kuchyň tedy bývala také laboratoří, nemocnicí, školou, kostelem a centrem vlády. Tato základní nezávislost a svrchovanost se drasticky změnila, když byly alchymistky velmi krutým způsobem prohlášeny za „čarodějnice“. Dnes kuchyň existuje externě, mimo domov, ve formě: monopolizovaných „výzkumných středisek“, používaných k zjišťování, jak by se stávajících problémů mohlo co nejlépe využít; nemocnic, kde se s nemocnými může experimentovat (dnešní medicína doposud nedokázala skutečně vyléčit jedinou nemoc, ani „obyčejnou rýmu“); veřejného školství, kde je dítě nuceno učit se, jak se stát penězi ovládanou pracovní silou; kostelů, v jejichž pojetí lze jméno JEDINÉHO používat jako „hromadnou vstupenku do Ráje“; peněžního systému založeného na falešných penězích; vlád řídících vykořisťovatelský systém na základě komerce a v krajních případech válkami. To všechno se dá změnit Návratem Alchymistky, ženy, která znovu získá svou Vnitřní sílu. Je to právě ona, kdo má vrozenou schopnost mít pod kontrolou Krev prostřednictvím potravy.“

kniha Revoluce Jednoho srdce