„Život je dar. Celý život se honíme jen za penězi, za těmi kusy papíru, který pro mnoho lidí hraje v životě nezaměnitelnou roli. Bohužel se lidem vytrácí ten hlavní pojem žití, a to je ten, že život by se měl prožít v lásce, objetí svých blízkých a nikdy neztratit rozum a být vždy nablízku těm, kteří to potřebují je ten hlavní úděl života. Byl nám udělen dar řeči, dar komunikace mezi sebou, ale i tak spolu nekomunikujeme, nebereme na sebe ohledy, na své příbuzné a přátele si vzpomeneme jen o svátky. Kam se poděla ta pravá lidskost? Pro někoho je deset korun jen obyčejným žetonem do košíku, pro někoho je to celodenní rozpočet, i tak přece člověk který je na ulici není jen kusem masa. Je to bojovník, který bojuje o svůj život každým dnem. Nikdo si nedokáže představit jak tito lidé žijí, jak jsou uvnitř silní že tyto veškeré životní překážky dokážou překonat. Navraťme se ke kořenům a čerpejme sílu z přírody, z naší matky, která nás zplodila. Jen tak dokážeme najít sami sebe a náš pravý uděl na této planetě.“ — Pavel Bíba
„Zdokonalováním vědy je posmrtný život vytlačován.. Lidé co přežijí zážitek smrti a vrátí se zpět však ví, že jediné co musí udělat je naučit se lásce.“ — Pavel Bíba
„Největší životní chyba je ta, že lidé berou život jako samozřejmost, a podle toho s ním i jednají.“ — Pavel Bíba
„Všichni se za něčím honíme. Za penězi, za mocí nebo slávou. Za tím, aby jsme byli lepší nebo měli něco lepšího. přitom je to tak jednoduché se zastavit, a žít z okamžiku.“ — Pavel Bíba
„Kdybych mohl vrátit čas, asi bych vše udělal stejně. Co když jsou všechny moje činy důvod, proč jsem tady?“ — Pavel Bíba
