Jaroslav Vrabec

„Žít, to je nejzřídkavější věc na světě - většina lidí jenom existuje.“

„Ženy byly stvořeny, aby byly milovány, ne proto, aby byly chápány.“

„Kdyby se mužům dostávalo manželek, jakých si zasluhují, měli by zatraceně těžký život.“

„Muži neumí ocenit vlastní ženy, to přenechávají jiným.“

„Soucit s přítelovým utrpením cítí každý. Těšit se z úspěchů přítele, to vyžaduje velmi ušlechtilou povahu.“

„Chudý pracuje, bohatý ho využívá a voják chrání oba dva. Plátce daní platí všem třem. Tulák odpočívá za všechny čtyři a ochmelka pije za všech pět. Bankéř okrádá všech šest a právník se pře se všemi sedmi. Lékař zabíjí všech osm. Hrobník pohříbá všech devět. Politik žije ze všech deseti.“

„Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.“

„Nikdy neodkládám na zítřek, co lze udělat pozítří.“

„Jsem smutnější než většina z vás i přes to, že mám peníze a svobodou“

„Přátelství je jako zlatá nit, která když se přetrhne, jde sice ještě spojit, ale uzel už navždy zůstane.“

„Dej mi lásku a vrátím ti ji stonásobně.
Dej mi pusu a vrátím ti jich tisíce.
Dej mi vášen a ukážu ti sedmé nebe.
Dej mi objetí a už tě nepustím.
Nedáš mi nic, najdu si to tam, kde mi to někdo bude chtít dát!“

„Ideální manželství má dva předpoklady, muž musí být hluchý, žena slepá.“

„Ticho je vždycky součástí krásné hudby. Ticho je vždycky součástí krásného umění. Ticho je vždycky součástí krásného života.“

„Můj život je tak naplněn starostmi a je tak těžký, že smrt by pro mě znamenala jen vysvobození. Ale mám povinnost vůči německému národu a lidu a já tyto povinnosti splním.“

„V knize osudu jsme všichni zapsáni v jednom verši.“

„Jsem ošklivý, ale to je v pořádku, protože ty taky.“

„S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školy. Bez knih nebývá učený nikdo ani ve škole.“

„Mnozí, kdo promilovali třeba celý život, dovedou nás méně poučit o tom, co je láska, než dítě, které ztratilo pejska…“

„Přítel není ten, kdo tě polituje, přítel je ten, kdo ti pomůže.“