mila3

„Nejnebezpečnější ze všech lží, které kdy byly dosazeny na trůn, je posvěcená, privilegovaná lež – lež, o které každý věří, že je vzorem pravdy. Je plodnou matkou všech dalších všeobecně rozšířených omylů a falešných představ. Je to strom pošetilosti s hlavou hydry a tisícem kořenů. Je společenskou rakovinou!“

„Kdo se umí smát sám sobě, má právo se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.“

„Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.“

„Na světě nejtěžší věc k pochopení je daň z příjmu.“

„Mám rád ženy drobných postav. Malá žena nás činí většími o to, oč je sama menší. Ale nejde tady jen o měřítka fyzická. Malá žena z nás činí rytíře, což je pocit sice původu feudálního, ale únosný i pro muže pokrokové.“

„Když mi bylo 5 let, matka mi neustále říkala, že štěstí je klíčem k životu. Když jsem šel do školy, ptali se mě, co chci být, až vyrostu. Napsal jsem „šťastný“. Řekli mi, že jsem úkol nepochopil, a já jim řekl, že oni nepochopili život.“

„Moře neví nic o minulosti. Prostě je. Nepotřebuje žádná vysvětlení. A stejně tak i hvězdy a měsíc. Ty také jsou a hledí na nás shůry. Co je jim po tom, co se stalo? Provázejí nás a radují se z toho. Vidíš, jak září a mihotavě se lesknou? Myslíš, že by tak zářily, kdyby je zajímala naše minulost?“

„Všichni bez ustání trpíme, včetně těch, kteří předstírají, že ne.“

„Intelektuál je člověk, který vyjadřuje prosté věci složitým způsobem; umělec je člověk vyjadřující složité věci jednoduše.“

„Čím míň věříš v život, tím míň máš co ztratit.“

„Skutečná osamělost nemusí být nutně omezena na to, když jste sami.“

„Samozřejmě je možné milovat lidi, pokud je neznáte příliš dobře.“

„Někteří lidé se nikdy nezblázní. Jaký hrozný život musí vést.“

„Pamatuješ si, kdo jsi byl, než ti svět řekl, kdo bys měl být?“

„Samota mi nikdy nepřišla správná. Někdy byla dobrá, ale nikdy ne správná.“

„Humor je nejlepší náplast na rány života.“

„Neprosím o zázrak, Pane, ale o sílu pro všední život.
Nauč mě umění malých kroků.

Učiň mě hledajícím a nalézajícím,
učiň mě sebejistým v pravý čas.

Obdař mě jemnocitem,
abych dokázal odlišit prvořadé od druhořadého.

Prosím o disciplínu, abych jen tak neproklouzl životem
a rozumně si rozdělil své dny, abych neprospal záblesky světla a vrcholy
a abych aspoň tu a tam našel čas na umělecký zážitek.

Dovol mi přesvědčit se o tom,
že snít o minulosti či budoucnost mi nepomůže.

Pomoz mi co nejlépe zvládnout to, co je nejbližší,

pomoz mi pokládat právě prožívanou hodinu za nejdůležitější.

Chraň mě před naivní vírou,
že v životě musí jít všechno hladce.

Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky,
neúspěchy a zklamání jsou přirozenou součástí života,
že díky jim rosteme a dozráváme.

Připomínej mi,
že srdce se často staví proti rozumu.

Pošli mi v pravou chvíli někoho,
kdo má odvahu říci mi pravdu s láskou.

Chléb každodenní dej mi pro tělo i duši,
projev Tvé lásky, přátelské echo, a aspoň tu a tam náznak,
že budu užitečný.

Vím, že mnoho problémů se řeší neděláním.
Dej, abych dokázal čekat.

Ať vždycky nechám Tebe i ostatní dohovořit.

To nejdůležitější si člověk neříká sám,
to nejdůležitější mu bývá řečeno.

Ty víš, jak velmi potřebujeme přátelství.
Dej, abych dorostl této nejkrásnější, nejtěžší, nejriskantnější a nejněžnější záležitosti života.

Vnukni mi pravou chvíli a pravé místo,
kde mohu zanechat balíček dobra,
slovy či beze slov.

Chraň mě před strachem,
že bych mohl promarnit svůj život.

Nedávej mi to, co si přeji,
ale to, co potřebuji.

Nauč mě umění malých kroků.“

„Začnete pomalu umírat,
když necestujete, když nečtete,
když neposloucháte zvuky života,
pokud si sami sebe nevážíte.
Začnete pomalu umírat, když zabijete svou sebeúctu,
když nenecháte druhé, aby vám pomohli.
Začnete pomalu umírat, pokud se stanete otrokem svých zvyků,
kráčejíce každý den po stejné cestě…pokud nezměníte svůj stereotyp,
pokud nenosíte jiné barvy nebo nemluvíte s těmi, které neznáte.
Začnete pomalu umírat, pokud se budete vyhýbat vášni a jejím turbulentním emocím,
těm, které způsobí, že se vaše oči budou lesknout a vaše srdce bít rychleji.
Začnete pomalu umírat pokud nezměníte svůj život, když nejste spokojeni se svou prací, svou láskou nebo vaším okolím.
Pokud neriskujete co je jisté pro nejistotu,
pokud nejdete za svým snem,
pokud si alespoň jednou za život nedovolíte utéct od rozumné rady.“

„Mír světa závisí především na vnitřních podmínkách, ne na zevních. Jaký je a bude člověk, takový je a bude i jeho svět. V hlubších úrovních duše je každý z nás už teď božský, jenomže to doposud neví. Ponořme se tedy co nejhlouběji do tajných vnitřních úrovní sebe sama a vynesme na povrch, co je v nich utajeno: lásku, soucit a mír.“