mila3

„Něco mi říkalo: 'Zemřel člověk, a to je špatně.' Ale měl nevyléčitelnou nemoc, která ho ničila a on se rozhodl, že odejde předtím, než ho zničí úplně. Tak to není špatně.(o svém dokumentu o asistované sebevraždě).“

„Je zajímavé, že bohové Zeměplochy nikdy nestáli o to, soudit duše mrtvých, a tak se lidé dostanou do pekla jedině tehdy, když jsou do hloubi srdce přesvědčeni, že si takový trest zaslouží. Nemohou se ovšem dostat do pekla, pokud o něm nikdy v životě neslyšeli. To vysvětluje, proč je tak důležité střílet misionáře na potkání.“

„Válka je něco, co vytváří dav, národ, politikové, ideologové církve. Mír musí vytvořit každý jednotlivec.“

„Lidé, kteří žijí v závisti a zlobě, neváhají pustit se i do toho nejlepšího.“

„Náboženství, jak se dnes praktikuje, obchoduje s tresty a odměnami. Jinými slovy, plodí strach a chtivost – dvě věci, které jsou pro duchovnost nejzhoubnější.“

„Hluboké, často neuvážené úctě k starým zákonům, starým zvykům a starému náboženství děkujeme za všechno zlo na světě.“

„V lidském životě jsou důležité tři věci. Zaprvé být laskavý. Zadruhé být laskavý. A zatřetí být laskavý.“

„Příliš mnoho myslíme a příliš málo cítíme. Víc než stroje potřebujeme lidskost. Víc než chytrost potřebujeme laskavost a mírnost. Bez toho zvlčíme a ztratíme všecko.“

„Smrt anděly z nás činí
hladké jak drápky havraní
Křídla nám dá místo ramen
a čas říci stěží amen…“

„Umění života spočívá v tom, že se učíme trpět a že se učíme usmívat.“

„V těžkých dobách žijeme: Lidi k sobě nic neváže. Matky rodí děti, ale nemají mléko na jejich krmení. Prý proto, že jsou nervózní. Není to pravda. Prostě děti nemají se svými matkami nic společného, jen jejich prostřednictvím přišly na svět. Nic nedostávají děti od svých matek – ani mléko, ani teplo. Dávají je malé do dětských jeslí, večer je ukládají spát odděleně. Matky jsou nespokojené, že si jich jejich manželé neváží. Manželé si zase myslí, že se oženili jen proto, protože i oni museli dodržet zaběhaný pořádek. I starší jsou nespokojení, prorože si jich mladí neváží. Nikdo si s nikým není blízký. Lidé se zajímají už jen o peníze. Myslí si, že když mají peníze, že bude všechno v pořádku. Neví, že jednoho dne jim tyto peníze vůbec neposlouží…“

„Jste-li matkou, již nikdy nejste ve svých myšlenkách sama. Matka vždy musí myslet dvakrát – jednou za sebe a jednou za své dítě.“

„Ticho před narozením, ticho po smrti: život je hluk mezi dvěma neprozkoumatelnými obdobími ticha.“

„Možná že je smrt životem, a na onom světě považují život za smrt. Kdo ví?“

„Každý z nás dluží přírodě svoji smrt.“

„Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj: smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“

„Život není jenom legrace, i když z větší části ano. Touto myšlenkou jsem jednou vyjádřil svůj vztah k životu. Život sám se však tváří, jako že se ho tato sentence netýká. Život totiž nechce být směšný. Nu což! Nechce-nechce. Však mi už ho k tomu donutíme.“

„Samolibost je pocit lidí, kteří sdílejí šťastné přesvědčení, že nejsou jako ti ostatní.“

„Člověk raději poznává vesmír než sebe sama.“