mila3

„Na otázku, zda jsem pesimista nebo optimista odpovídám, že mé poznání je pesimistické, ale mé chtění a naděje jsou optimistické.“

„Nechť každý usiluje v tom prostředí, v němž žije, aby projevil svému bližnímu opravdový humanismus, na němž záleží budoucnost lidstva.“

„Zkušenosti, které bychom my dospělí měli sdělovat mladým, nezní „Život už s vašimi ideály zatočí!“, nýbrž „Pevně zapusťte kořeny do svých ideálů, aby vám je život nedokázal vzít!““

„Otevřte oči a hledejte, kde nějaký člověk potřebuje trochu času, trochu účasti, trochu společnosti, trochu péče. Je to možná někdo osamělý, zahořklý, nemocný, nešikovný, pro koho můžeš něčím být. Je to možná stařec nebo dítě. Nenech se zastrašit, když musíš čekat nebo experimentovat. Buď připraven i na zklamání. Ukaž se lidem jako člověk.“

„Být člověkem znamená být podroben moci strašného pána, jehož jméno je Bolest… Kdo zůstal ušetřen vlastního utrpení, nechť se cítí být povolán mírnit utrpení jiných.“

„Neustálá laskavost může přinést mnoho. Stejně jako slunce rozpouští led, laskavost způsobuje, že se nedorozumění, nedůvěra a nepřátelství vypařují.“

„Dávno mrtvá věštkyně mi řekla, že jsem se narodil s darem deště. Už vím, jak to myslela. Její slová nebyla kletba, nebyla to ani slova požehnání. Stejně jako déšť jsem vnesl do života mnoha lidí tragédii, častěji však déšť přináší úlevu, čistotu a obnovu. Smývá naši bolest a připravuje nás na další den, a dokonce i na další život.“

„Lidé bez morálky se často považují za svobodnějších, ale většinou jim jen chybí schopnost cítit nenávist nebo lásku.“

„Závist je jako nemoc, ale lék existuje - je to láska.“

„Charakteristickým znakem smyšlenek je jejich naprostá odolnost k objektivním faktům a ke zkušenosti. Každá argumentace ke smyšlence je zbytečná.“

„Zlé časy vykřešou z některých lidí to nejlepší, a z jiných zase to nejhorší.“

„Každý si musí zvolit, zda jeho cesta povede světlem tvořivého altruismu, nebo temnotou destruktivního sobectví.“

„Jste-li matkou, již nikdy nejste ve svých myšlenkách sama. Matka vždy musí myslet dvakrát – jednou za sebe a jednou za své dítě.“

„Věnuji tuto knihu své drahé ženě a své milé dceři, bez jejichž neúnavné pomoci a ochotných rad bych ji byl napsal dvakrát dříve.“

„Téměř každý člověk umírá na své léky, nikoliv na svoji nemoc.“

„Stejně, jako se nikdo neptal, zda se vůbec chceš narodit, nikdo nemá právo mluvit do Tvého života a smrti.“

„Napáchat nějaké to „dobro“, a přitom ubuzerovat živnostníky (či občany) k smrti. Hlavně pomalu a po kouskách, aby se nezačali bouřit.“

„Věřím, že mi pánbůh odpustí. Konečně, je to jeho řemeslo.
(Heineho údajná poslední slova před smrtí)“

„Je to zvláštní - každý rok prožíváme datum své smrti, a přitom o tom ani nevíme. Pokud si ho ovšem nevybereme sami.“