Martin Svoboda

„Ono je to těžké. Kde hrozí bída, tam hrozí socialismus. A kde hrozí socialismus, tam hrozí bída.“

„Pocit, nemám žádnou hodnotu‘ je chybný. Absolutně chybný. Klameme sami sebe. Jestliže máme pevnou vůli, můžeme změnit cokoli. Jsme svým vlastním pánem.“

„K dobru a zlu až hanba zlhostejnění, couváme bez boje hned z kraje arény.“

„Jakmile vyzkoušíte létání, budete navždy chodit po zemi s očima obrácenými k nebi, protože tam jste byli, a tam se budete vždycky chtít vrátit.“

„Naše společnost je řízena manažerskou byrokracií, profesionálními politiky; motivace lidí je určována masovou sugescí, jejich cílem je vyrobit více a spotřebovat více a tyto cíle jsou účelem samy pro sebe. Všechna činnost je podřízena ekonomickým cílům, z prostředků se stal účel; člověk je automat – dobře živený, dobře šacený, ale bez hlubokého, všepronikajícího zájmu o to, co je jeho specificky lidskou kvalitou a funkcí. Má-li člověk umět milovat, musí si sám sebe navýsost cenit.“

„Bejt chytrej, to je jedinej majetek, který ti nikdo nemůže vzít.“

„Když v mém nitru roste neklid, naplní mě útěcha tvá potěšením.“

„Strach je přirozená věc, ale nesmí nás paralyzovat.“

„Vánoce jsou doba, díky které drží veškerý čas pohromadě.“

„Mluvit mají fotografie, nikoli autoři“

„Možná, že láska spočívá v tom, že tě jemně dovedu zpátky k tobě samotnému. Ne k tomu, kým tě chci mít, ale k tomu, kým opravdu jsi.“

„Přátelství zlepšuje štěstí a potlačuje bídu zdvojnásobením našich radostí a rozdělením našich zármutků.“

„Nezáleží na tom, že jste sražen k zemi, záleží na tom, že vstanete.“

„Diplomacie je umění říct lidem aby šli k čertu takovým způsobem že se tě ještě zeptají na cestu.“

„Jakmile nás napadne, že jsme příliš malí a ty velké nemůžeme přemoci, zkusme spát v místnosti s komárem.“

„Byla pevná jako skála, ale časem zvětrala.“

„Užívejte si každé ráno, kdy se probouzíte zdraví, a i když prší nebo je mlhavo, nacházejte životní radost i v drobnostech. Optimismus ovlivňuje naše zdraví snad nejvíce.“

„Tělo nikdy nelže.“

„Otázka, která mě někdy znejistí: jsem bláznivý já nebo ostatní?“