Martin Svoboda

„Kolikrát čtete v novinách titulek jako: "DVA LIDÉ ZEMŘELI PŘI SNAZE ZACHRÁNIT TONOUCÍ DÍTĚ"? Když se někdo ztratí v horách, stovky lidí ho vyrazí hledat a někdy přitom dva nebo tři zahynou. Ale když se ztratí další, znovu není o dobrovolníky nouze. Špatná matematika… ale velmi lidská. V naší kultuře, ve všech lidských náboženstvích, ve veškeré literatuře je zakořeněné přesvědčení našeho druhu, že když je jeden z nás v ohrožení, neměli by ostatní hledět na cenu. Slabost? Možná je to naopak zvláštní výhoda, díky které jednou získáme galaxii.“

„Ze všech forem omylu je proroctví nejzbytečnější.“

„Přátelství je paleta barev, kterými vybarvíte
interiér vlastní duše;
s pokorou a vděkem,
za všechny ty okamžiky, otisknuté ve vzpomínkách.“

„Přátelství je celistvost empatické duše.“

„Láska je hřejivé místo pod srdcem.“

„Život je
rozvětvený strom,
má mnoho silných větví,
ale všechny se
(jak ubíhají roky)
zlomí do jedné…“

„Nahodit digitální fasádu na zchátralou byrokracii často vše jen zhorší, protože digitální systém stávající procesy fundamentálně nemění, pouze je kopíruje.“

„Babí léto na stranách divizen potkává léto.“

„Básník může vycházet z prozaických příběhů. Prozaik nejednou sáhne do studnice košatějších slov. A dobrý publicista musí jít na dřeň věci. Spíše si připadám jako nosič slov.“

„Bylo by pro mě obrovskou ctí, kdyby se mi jednou povedla napsat sbírka básní, která by se užívala jako léčivé tabletky, či bylinky jako lék proti bezmoci, jako lék proti rakovině těla i mysli.“

„Jsme země Janů, těch upálených i těch, co dodnes vsází na odvahu.“

„Každá doba si klade své vnitřní otázky – u poezie tomu není jinak. Přece není smyslem poezie intelektuálština šmrncnutá vulgárnosti.“

„Obyčejná knížka nese v sobě i vůni nostalgie, existuje i když vypnou proud a můžete ji vzít i do postele, kdykoliv se vám zlíbí.“

„Poezie je především tím, co nás přesahuje, na co možná ani nedosáhneme. Je-li nám ale milostivě nakloněna, pomáhá nám vyhrávat ztracené zápasy. Okořeňuje naše dny divoce rostoucí ambrosií, byť vydat se pro ni představuje nejedno nebezpečí.“

„Pro mne bylo vždy nesmírnou ctí někam patřit, třebaže to bývaly vazby nesmírně volné. Většinou se jednalo o přátelství s literárními osobnostmi.“

„Rajská zahrada nezačíná tmou, ale podáním ruky k políbení.“

„Vždycky jsem raději kráčel a hledal cestu sám, byť takové putování je náročnější, než jít s karavanou než si koupit zájezd u cestovní kanceláře.“

„Když něčí dobré slovo předáte dál, pomůžete budovat lepší a zodpovědnější svět, vzájemnost mezi živými tvory a přírodou, pozitivní sílu, přesahující žité dny a dodávající jistotu lidskému bytí.“

„Dětství se nemstí. Na louky zelené, chodí své pegasy pást radost svou kolíbat.“