„We are all born as part of the darkness, until the light appears. But it depends only on us, who enters the light and leaves a part of the darkness inside, and who decides to take the whole darkness with him.“ — Samuel Marrow
„Přemýšlíme, protože chceme proniknout do veškeré podstaty reality a zachytit její nejmalichernější detaily, které se dennodenně dějí. Konáme, protože chceme, co nejsvědomitěji vědět, jakým způsobem fungují věci okolo nás. Obě tvrzení jsou v důsledku vyčerpávající.“ — Samuel Marrow
„Vědění je moc. Vědění je slastí, a zároveň strastí. Všechno, a zároveň nic. Vědění je nevyzpytatelná, dlouhá a nebezpečná cesta, na kterou se vydávají ti, kteří zasvětili svůj život moudrosti. Ti, kteří chtějí získat to, po čem touží, ale během své cesty zapomínají, že již nikdy nebudou štastní.“ — Samuel Marrow
„Zdvořilý, spořádaný a zásadový člověk by si měl čas od času bezostyšně dopřát nějakou amorální neřest a vášnivou touhu, kterou si tajně i podvědomě přeje, navzdory jeho skutečnému morálnímu svědomí, které mu to svým způsobem nedovoluje.“ — Samuel Marrow
„Každá lidská mysl je mnohdy činitelem nejzvrácenějších idejí vycházejících ze samotných a temných hlubin lidské duše. Ovšem záleží na jedinci, zda své myšlenky chce uvést do praktického hlediska, nebo je podrývat a držet ve věčném duševním zajetí.“ — Samuel Marrow
„Progresivní a osobitou žárlivost v nešťastné lásce můžeme definovat coby spouštěč otazníků, vnitřních vlivů a osobnostních metamorfóz, které jsme po celou dobu v sobě nevypozorovali a nevěděli o nich. Vznikají tak nevědomé predispozice ke špatným a zcela nepřijatelným činům.“ — Samuel Marrow
„Chtít být výjimečně inteligentní, je jako kdyby se člověk chtěl stát dobrovolně osamělým v naší závistivé a chorobné společnosti. Vlastník je zpravidla odsouzen za svou jinakost, protože jakákoli odlišnost ve společnosti průměrných, které spojuje banální systém, daný řád, konvence, vzbuzuje nepřejícnou nevraživost, zášť, nedostatečné pochopení, uštěpačnou bezohlednost, ba dokonce fyzické či psychické násilí. V každém případě sama inteligence, obzvlášť velmi vysoká, bývá hodnotnou překážkou k dosažení vnitřní vyrovnanosti a šťastného života, zejména příčinou nadměrně funkční mysli a nevědomé přednosti rozumu před emocemi.“ — Samuel Marrow
„Do you know what cigarette smoke will do with healthy lungs? Yes, they lose their beauty and slowly destroy them. And do you know what it's like to feel loneliness? This is like inhaling cigarette smoke directly into the soul.“ — Samuel Marrow Mølgaard
„Pokud člověk dlouhodobě přemítá nad úděsem a dekadencí, utápí se v nihilistických vodách a existenciálních potocích na pomezí absurdity, musí stejně akceptovat alespoň část vlastního bytí, vytvořit si syntetickou radost, která mu zajistí jistou útěchu v bolesti, aby nepropadl do hlubin šílenství, které by jej roztrhalo na kusy, namísto aby ho vysvobodilo.“ — Samuel Marrow
„Chceš-li být tvořivým géniem, nemůžeš být současně normálním člověkem, který chce být ostatními milován, obdivován, respektován, nejlépe nekritizován a vést spořádaný, šťastný život. Musíš být sám sebou bez ohledu na ostrou kritiku a věnovat se přemýšlení a svým zájmům, ze kterých můžeš později vytěžit i něco, co jsi zatím nespatřil.“ — Samuel Marrow
„Láska je pro některé, jako zázračný všelék a úžas, který jim svítí na cestu a schovává pod svá zářivá a neposkvrněná křídla, aby věděli, pro co a jaké hodnoty žít. Pro některé je ovšem světlo, které je drženo ve spárech temnoty a čeká, dokud není zcela vyhasnuto.“ — Samuel Marrow
„Život je druh zvláštního umění, které bylo roztříštěno, jak rozbité střepy na nesčetné množství střípků, že pouze talentovaní umělci jej mohou zcela chápat a přispívat svými nekonvenčními díly k jeho růstu nebo poklesu.“ — Samuel Marrow
„Život je jako složité a obrovské puzzle. Postupně skládáte jednotlivé díly, v nichž hledáte souvislosti, abyste mohli sestavit příslušný obraz v jeden celek. Po nějakém určitém časovém sledu, až jej úspěšně složíte skrze své důsledné úsilí a trpělivost, budete pravděpodobně hodnotit, co se v průběhu skládání dílků událo, posuzovat každičký krok, vzpomínat na špatné dílky s vědomím, že jste byli převezeni, jen na dočasnou dobu, což se snižovalo čím dál častěji díky vaší rozvážnosti. Mít radost ze správných dílků a možná být i hrdí na to, jak jste si v této zdánlivě náročné hře po celou dobu vedli.“ — Samuel Marrow
