Marek Vršecký

„Jestli mě miluješ méně, znamená to, žes mě nemiloval nikdy.“

„Jsou malíři, kteří dělají ze slunce žlutou skvrnu, ale jsou jiní, kteří díky svému umění a moudrosti dělají ze žluté barvy slunce.“

„Říkáš: miluji déšť, když však prší, jdeš se schovat, abys nezmokl. Říkáš: miluji slunce, když však svítí, jdeš se schovat do stínu. Mám strach, že mi jednoho dne řekneš: miluji tě.“

„Mnozí, kdo promilovali třeba celý život, dovedou nás méně poučit o tom, co je láska, než dítě, které ztratilo pejska…“

„Pokora je známkou pokrytce, skromnost známkou neschopných.“

„Krásná žena se líbí oku, dobrá srdci.“

„Slaboši čekají na příležitost, silní ji vytvářejí.“

„Dělá-li soupeř chybu, netřeba ho rušit.“

„Láska ze soucitu je nenávist překonaná rozumem.“

„Snadno odpustíme dítěti, které se bojí tmy. Opravdovou životní tragédií však je, když se lidé bojí světla.“

„Slyšel jsem o vás tolik pomluv, že nemohu pochybovat o tom, že jste skvělý člověk.“

„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“

„Krádež neexistuje, za všechno se platí.“

„Který člověk by se nechtěl dát ubodat dýkami, aby před tím byl Caesarem?“

„Člověk nemá přátel, jen jeho úspěch je má.“

„Velký politik se pozná podle toho, že jeho myšlenky žijí i po jeho smrti anebo po jeho porážce.“

„Zbabělci umírají často ještě před smrtí, hrdinové okusí smrt jen jednou.“

„Kdo trpí sám, ten trpí mnohem tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž.“

„… Každý portrét, který namaloval cit, je portrétem umělce, a ne modelu. Model je jen náhodný podnět. Malíř neodhaluje nitro toho, kdo stál modelem. Spíš své vlastní nitro odhaluje malíř na pomalovaném plátně. A já nechci ten obraz vystavit, protože se bojím, že jsem v něm prozradil tajemství vlastní duše.“