Veronika Mertinová

„Netrhejte motýlům křídla, vždyť oni pak pláčou. Nešlapte po kytkách, vždyť kytky tak krásně voní. Nezabíjejte lásku, vždyť láska je křehká jako ty kytky, a hlavně nezabíjejte lidi, vždyť lidi se milují.“

„Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem život. Pláčeš? I v slzách je síla. Tak jdi a žij.“

„Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe.“

„Slušné vychování ženy spočívá v tom, že bude raději trpět, než aby se vnucovala.“

„Tvůj hlas mě uklidňuje, ale slovům prostě nerozumím.“

„Láska má svoje iluze a každá iluze má svůj zítřek. Proto se už tolik milenců rozešlo, protože věřili, že jsou spojení navždy. Skutečnou zkouškou je bolest a štěstí. Když dvě bytosti přestáli tuto dvojitou zkoušku života, odhalili svoje chyby a svoje přednosti, mohou si být jisti, že až do skonání života, budou se držet za ruce.“

„Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná.“

„Cítit, milovat, trpět, obětovat se, bude vždycky obsahem života ženy.“

„Trpět pro milovaného člověka je v lidském řádu určitou formou štěstí.“

„Lásku je třeba brát sportovně - pak budete šťasten. Berete-li ji zamilovaně, pak budete celý život trpět.“

„Život je to, co se děje, když se zabýváme jinými věcmi.“

„Já už ani přesně nevím, kolik mám peněz, další nepotřebuju. Každou vteřinu někde hrajou moje písničky, nebo se prodává naše muzika.“

„Lidi jako já si svojí takzvanou genialitu uvědomí kolem desátého roku. Jako kluk jsem se vždycky divil: jak to, že mě ještě nikdo neobjevil?“

„Vždycky jsem byl rebel… ale na druhou stranu jsem taky chtěl, aby mě lidi brali a měli mě rádi… nechtěl jsem pořád bejt jenom tlučhuba, blázínek, básník, muzikant. Jenže nemůžu bejt něco, co nejsem.“

„Všechny zdi, o které se rozbíjím, jsou v mé hlavě.“

„Čas, jehož marnění sis užil, není ztracený.“

„Protože je nebe modré, mám slzy v očích.“

„Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.“

„Vše co potřebuješ je láska.“