Jan Bláha

„Přestal jsem hledat vysněnou dívku, jen jsem chtěl tu, která by nebyla noční můrou.“

„Existuje fůra chytrých a elegantních definic lásky, existuje i heslo láska v encyklopediích, ale protože jsme každý jiný, každý také miluje jinak. Člověk velkorysý velkoryse, malicherný malicherně, křivák křivácky. Zkazit se dá všecko. I láska.“

„Poezie je to, co se stane, když nic jiného nemůže.“

„Někdy vylezete ráno ven z postele a myslíte si, že nic nemůžete zvládnout, ale uvnitř se smějete, když si vzpomínáte na všechny chvíle, kdy jste se cítili stejně.“

„Veliké zlo je, že žijeme v myšlence, co řekne o mě soused. Ale o to běží, mít svůj úsudek, svoji osobnost, individualitu. Odhodlejme se být svými! Nežijme na cizí účet, na cizí svědomí.“

„Smrtelníci umějí být někdy horší než nestvůry.“

„Svět stál a stojí na práci, ne na náladě, svět udržuje se jen prací, a to prací drobnou, prací stálou.“

„Kdyby mě někdo napadl, umlátím ho třeba cihlou, i kdybych ji měl ze zdi vyrvat.“

„Tata by řekl, tož budeme sedlat.“

„Se ženami vycházejí nejlépe ti muži, kteří také vědí, jak se bez nich obejít.“

„Řekněte mu, aby hledal hvězdy a on se zabije lezením.“

„Kdyby tak bylo možné padnout do náruče ženy, a přitom se nedostat do jejich rukou.“

„Proč rozesírat něco tak geniálního?“

„Toužit po lásce ještě neznamená milovat.“

„Stařec je zřídkakdy šťastný.“

„Rozum je kurva ďáblova.“

„Kdo neumí odpouštět, musí se naučit zapomínat.“

„Všichni zemřeme na vlastní smrt.“

„Život je krátký, samozřejmě, ale v poměru k čemu.“