Nikola Dostálová

„Knihy jsou pro lidi tím, čím jsou pro ptáky křídla.“

„Svět je nádherná kniha, ale nemá cenu pro toho, kdo v ní neumí číst.“

„Člověk užívá své fantazie k uspokojování svých ve skutečnosti nesplněných přání.“

„Měřítkem naší lidskosti je, jak zacházíme se zvířaty. Zvířata se rychle stávají posledními skutečnými oběťmi. Jedinými otroky a jedinou kořistí. Podle zvířat definujeme člověka. Bez zvířat by nebylo lidstva ani lidskosti. Bez zvířat bude lidstvo, ale ne lidství.“

„Nikdo se mě neptal jestli se chci narodit, tak ať mi neříká jak mám žít.“

„Dobré matky střílejí své manžely lukem a šípy - aby nebudily děti.“

„… děti mají dostat takové bohatství, o které by nepřišly, ani kdyby se při ztroskotání zachránily nahé.“

„Knihy jsou trochu jako okno. Dovnitř vpouští světlo a čerstvý vzduch a současně nám otvírají možnost poznání toho, co je venku.“

„Měl rád všechny knihy, protože se mu čtení líbilo jako činnost, měl rád to kouzlo, že může čmáranice na papíře v hlavě měnit na slova.“

„Občas si člověk přečte nějakou knížku a pocítí až fanatickou potřebu přesvědčit úplně každého, aby si ji přečetl také, protože se mu zdá, že je to jediný způsob, jak náš roztříštěný svět uvést zase do pořádku. A pak jsou knihy jako Císařský neduh, o kterých lidem vykládat nemůžete, knihy tak jedinečné, tak zvláštní a vaše, že když o své lásce k nim promluvíte, máte dojem, že je zrazujete.“

„Občas si myslím, že by bylo rozumější děti utopit, než je zavírat do dnešení školy.“

„Býka rozdráždí červená barva. Vola i úsměv.“

„Upřímnost je druh úsměvu.“

„Žert je polovinou pravdy.“

„Příběhy jsou svým způsobem také zrcadla. Odvádějí naši pozornost od věcí v temnotě.“

„Na některé otázky je jedinou rozumnou odpovědí mlčení.“

„Hledat lásku?
„Nesmysl,“ říká rozum.
„Směšné,“ tvrdí hrdost.
„Riskantní,“ brání se zkušenosti.
„Ale samota mě zabíjí,“ šeptá srdce. (Slobodné vlky, FB)“

„Člověk nesmí ztrácet naději. Ztratit naději je totéž jako zemřít dvacet let před vlastní smrtí.“

„Jsou dny kdy si přeju, aby se všichni lidi na planetě zastavili a začali přemýšlet. O všem.
Jsem dobrý člověk? Pomáhám lidem okolo sebe? Jsem zlá já na lidi nebo oni na mě?
Přemýšlím o pomíjivosti věcí, protože vše je pomíjivé. Smutek. Láska.Štěstí. Přátelství. Mladí i sám život.“