Nikola Dostálová

„Řekni mi, já to zapomenu. Ukaž mi, možná si to zapamatuji. Nech mě, zkusit si to a já to pochopím.“

„Přijde čas, kdy pojídání zvířat bude odsuzováno stejně jako dnes kanibalismus.“

„V mládí jsem se zřekl jedení masa a přijde ještě den, že lidé mně podobní se budou na zabíjení zvířat dívat tak, jako se dnes dívají na zabíjení lidí.“

„Už vím, že chuť do života a radost z bytí může člověk načerpat snáz z počínání přírody než z počínání lidí.“

„Nadbytek neznamená bohatství.“

„Knihy jsou pro lidi tím, čím jsou pro ptáky křídla.“

„Ve škole jsem získal více tím, že jsem koukal z okna a fantazíroval, než neslouchal výkladům.“

„Kozel je nebezpečný zepředu, kůň zezadu, hlupák ze všech stran.“

„Má-li problém řešení nemá smysl dělat si starosti. Nemá-li řešení starosti nepomohou.“

„Slova knih nás vždy vzruší, důležité však je, aby nás změnila.“

„Dokud bude člověk nelítostně ničit živé bytosti nižších řádů, nepozná ani zdraví, ani mír. Dokud budou lidé zabíjet zvířata, budou se zabíjet navzájem. Kdo seje vraždu a bolest, nemůže sklízet radost a lásku.“

„Sto mužů může vytvořiti tábor, ale jenom jedna žena může vytvořit domov.“

„Zaléváš-li květiny, zalévej kořeny. Poučuješ-li člověka, mluv k jeho srdci.“

„Láska ke zvířatům ze mne učinila lidskou bytost.“

„I ta nejupřímnější žena skrývá na dně svého srdce nějaké tajemství.“

„V období let mého boje jsem si myslel, že nemohu na sebe vzít odpovědné závazky vyplývající z manželství. Dnes, před smrtí, jsem se rozhodl vzít si za manželku ženu, která po mnoha letech věrného přátelství dobrovolně přijela do tohoto již obleženého města, aby se mnou sdílela můj osud. Zemře zároveň se mnou z vlastní vůle jako moje žena.“

„Svět není továrna a zvíře není zboží k naší spotřebě.“

„Na začátku jsme byly zoufalé druhy. Potřebovali jsme věci, a když jsme je měli, byli jsme spokojení; byli jsme najezení a přežili jsme. Tyto věci nás zachránily, věci jako jídlo, zbraně, přístřeší. Ale po věcích bojů, které jsme vyhrávali, nás staří nebožtíci nechali samotné. Naši předkové zemřeli na zkažené zuby a hladovění a nemoci. Naši předkové se tlačili dozadu a vyhráli.
Ale my pokračovali!
Jedli jsme více, jako kdybychom se chystali hladovět! Nadále jsme bojovali, i když staří nepřátelé už byli pryč! Nepřestali jsme ničit životní prostředí, přestože jsme ničili především sebe. Stavěli jsme velká města, velké průmysly, velké systémy. Tyto systémy nás měly krmit, ale místo toho zabíjejí zvířata, půdu a nás. Tyto systémy nás měly chránit, ale místo toho ničí naše ovzduší a naši vodu. Tyto systémy nám měly sloužit, ale místo toho nás zabíjejí. A my stále jednáme jako jednali naši předkové; jsme chamtiví pro jídlo, ničíme přírodu, zabíjíme zvířata a sami sebe! Udržujeme systémy, které nefungovaly příliš dlouho. Tyto systémy nás zabíjejí. Tyto systémy zabíjejí vše.
Tyto systémy selhávají. Nechte je selhat.“

„Neustále jdi. Je možné, že o úspěch zakopneš, když to nejméně očekáváš. Ale nikdy o úspěch nezavadíš vsedě.“