Nikola Dostálová

„Jestliže nemůžeme s potěšením číst knihu zas a znovu, není třeba ji číst vůbec.“

„Hloupý všechno ví. Snob předstírá, že ví. Intelektuál přemýšlí, zda ví. Moudrý ví, že neví. Normální člověk žije.“

„Knihy jsou podobné domovu, do kterého se vracíme i za největší bouřky.“

„Nikdy nic nevysvětlujte! Přátelé to nepotřebují a nepřátelé vám i tak neuvěří.“

„Psi k nám oddaně vzhlížejí, kočky se na nás dívají svrchu, ale prasata na nás pohlížejí jako na sobě rovné.“

„Žij přítomností, sni o budoucnosti, uč se minulostí.“

„Celý život čekáme na výjimečného člověka místo toho, abychom obyčejné lidi okolo nás změnili na výjimečné.“

„Můžeš se rozpůlit - a vyčtou ti, že jses nerozčtvrtil.“

„Jméno a tvář nejsou důležité, důležité je jak se chováme a jak život bereme.
Nemůžeme soudit podle vzhledu můžeme potkat člověka který nám změní život k lepšímu
ale nepotkáme ho nikdy když budeme soudit podle vzhledu.
Jméno a tvář nejsou důležité.
Důležitá je myšlenka a názor.“

„Prázdné srdce je smutek. Prázdná hlava je tragédie.“

„Mládí žije sněním, stáří vzpomínkami.“

„Doma jsem tam, kde mám knihovnu.“

„Ostatní lidi shodíš tím, že se na ně usměješ.“

„Nemám slov, abych vyjádřil, co cítím při čtení knih. Trávím spoustu času čtením, protože to velmi miluji. Dokážu se v té knížce úplně ztratit a zapomenout, kde jsem. Filozofie je můj oblíbený předmět. To, co je skvělé na čtení, je, že na jednom řádku můžete narazit na něco, co jste se snažili vyjádřit celý život, nebo něco, na co jste se snažili přijít celý život.“

„K moudrému člověku patří, že víc ví, něž říká.“

„Koukám se z okna na hvězdu naší,
jak se nahoře krásně vznáší.
Venku sníh, na oknech mráz,
a ve tvých očí měsíční zář.
Pohled do těch krásných oči,
Jak v ráji bez pomoci.
Ruka v ruce dnem i nocí,
Při obětí jsi v mé moci.
Cítíš dotek mého těla,
Já cítím jak ses sladce chvěla.
Cítit radost to je pocit blaha,
Příjemnější je, když tě má ona ráda.
Bud štěstíčkem navždy mým,
Snad tě nikde neztratím.“

„Čas ubíhá různě, podle toho s kým.“

„Kdybych uvěřil pomluvám, co o mě prohlašují známky z češtiny, nemohl bych ani pomyslet na psaní knih.“

„Když si sám naštípeš dříví, zahřeješ se dvakrát.“