Jaroslav Vrabec

„Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání.“

„Bůh stvořil člověka, když ho přestaly bavit opice. Na další pokusy už pak neměl nervy.“

„Zatímco ztrácíme svůj čas váháním a odkládáním, život utíká.“

„Je nejisté, kde tě čeká smrt, a tak ji očekávej všude.“

„Věřím tomu, že každý člověk má nějaký talent a vnímám jako své poslání dodávat lidem odvahu jej rozvíjet a obohacovat tím sám sebe i okolí.“

„Pakliže člověk zvítězí nad vlastní blbostí, je vítězem nebo poraženým? V každém případě je to dobré.“

„Málokdo z novinářů boxoval, ale stejně píšou o tomto sportu tak zasvěceně, že jim každý uvěří. Jen si to zkuste. Pojďte se mnou do ringu. Ani se vás nedotknu. Jen budu chodit kolem vás, dokud nezemřete na infarkt.“

„Na zvířatech mi připadne báječné to samé, co na dětech. Ta čistota, ta čestnost, kdy vás za nic neodsuzují, nic po vás nechtějí - jen být vašim přítelem.“

„Naučte své děti milovat všechny lidi stejně.“

„Někteří přátelé jsou jako stín. Jsou tu jen, když nad vámi svítí slunce.“

„Je lepší říkat pravdu, která zabolí a pomůže, než lež, která utěší a pak zabije.“

„Jestliže se pokoušíš zatlouci do zdi hřebík a on ti upadne na zem, neztrácej čas hledáním, protože ho nenajdeš. Jednoduše si zuj jednu botu a sundej ponožku, potom šlápni náhodně na jakékoliv místo pokoje (bez ohledu na to, jak je velký). Hřebík najdeš tam.“

„Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně.“

„Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede.“

„Hudba uvolňuje ducha a okřídluje myšlenky.“

„Bez hudby by byl život chybou.“

„Když ses narodil, všichni se radovali a tys plakal. Žij tak, aby až umřeš, všichni plakali a tys byl šťastný…“

„Posuzujte člověka podle jeho činů od začátku do konce. Neberte si kousek mého života nebo písničku z mé tvorby a neříkejte, že o tomhle mluvím, jen proto, že jste si jistí, že to víte lépe.“

„Máš pravdu. Jsem blázen. Ale víš co ještě? Je mi to jedno.“