mila3

„Filosof je milovníkem moudrosti, lépe řečeno, pravdy. Všichni filosofové se vyznačovali těmito vlastnostmi. Ve starověku není jediného filosofa, který by neposloužil lidem příklady ctností a morálním poučením. Všichni se mohli mýlit v oblasti fyziky, ale tu tak málo potřebujeme v praktickém životě, že filosofové by se bez ní obešli. Celá staletí trvalo, než lidé poznali část zákonů přírody. Ale moudrému stačí jediný den, aby poznal povinnosti člověka.“

„Mezi mnou a tím nejmenším zvířetem je rozdíl pouze ve formě zjevu, v podstatě jsme stejní. Zvíře je můj bratr a má stejnou duši jako já.“

„Některým je lépe vsedě než ve stoje, lépe vleže než vsedě, a jiným lépe mrtvým než zaživa.“

„Na chudáka se nevytahuj - na boháče nespoléhej.“

„Za způsobenou škodu když pomstít se chceš člověku, vede tě hněv, ten potlač u samého zrodu! Protože v koloběhu žití přinášel už od věků právě hněv lidem vždycky nejkrutější škodu.“

„Člověk se může spoléhat sám na sebe, nepotřebuje žádných zjevení a žádné církevní autority k tomu, aby věděl, co je dobré a co je zlé.“

„Žárlivost má kořeny spíš v egoismu než v lásce.“

„Cožpak jste nevěděli, moji milí, že abyste přijali svůj vzestup, stačí svou bytost naučit využívat sílu soustředěné myšlenky. Celým srdcem a duší si sami sobě prozpěvujte s mocnou silou svého záměru: „JSEM Nanebevzatá Bytost Nekonečného Světla a Nekonečné Lásky!“ A stane se tak! Nic jiného není třeba.“

„Mnoho lidí se bojí o svou pověst, ale málokdo se bojí svého svědomí.“

„O kolik více utrpení je způsobeno myšlenkou na smrt než smrtí samotnou.“

„Nikdo ještě na své smrtelné posteli neřekl, že by si přál strávit více času v práci.“

„Neexistuje mínění, byť sebeabsurdnější, které by si lidé ochotně neosvojili, jakmile se nechají přesvědčit, že je všeobecně přijímané.“

„Požadovat, aby si někdo zapamatoval vše, co četl, je jako žádat, aby v sobě nosil to, co kdy snědl.“

„Pamatuj, že jsou tři věci, jichž se moudrý bojí: moře za bouře, noc bez měsíce a hněv dobrého člověka.“

„Díky procesu duchovního rozvoje člověk nejenže pozná sebe sama, ale pozná i neviditelnou stranu okolního světa. Začíná odlišovat skutečnost od iluze, kterou dříve považoval za skutečnou. Člověk, když pociťuje svoji skutečnou duchovní podstatu, začíná o strachy, které mu vnutil Živočišný princip, přicházet. Začíná cítit svoji Duši a její svět, začíná chápat, že je-li sám průvodcem Vůle Duchovního principu, neexistují pro něj v materiálním světě v podstatě žádné překážky. Proto když člověk přebývá v takovém jasném, rozšířeném stavu vědomí, zbývá Živočišnému rozumu k tomu, aby zpět získal svoji původní moc nad danou Osobností, pouze „vyčkávat“, až Osobnost oslabí svoji duchovní kontrolu a poddá se emocím, lákadlům nějakých myšlenek, přání Živočišného principu. To je jednoduše zapotřebí chápat a nepodrobovat se jeho lstím. Co je ale v tomto procesu aktivity Živočišného rozumu během duchovního probouzení člověka hlavní, je to, že nachází-li se sám člověk na pozici Pozorovatele Duchovního principu, získává praktickou zkušenost a pochopení toho, proti čemu je Živočišný rozum bezmocný.“

„Občas potřebuje zazářit každá žena.“

„Člověk miluje jen to, co úplně nevlastní.“

„Je lepší udělat si z tohoto života tak úplný a příjemný zážitek, jak je jen možné, pro případ, že smrt stojí za hovno, což, obávám se, tak nějak bude.“

„Manželství je lodí, která se často plaví rozbouřeným mořem, na níž je více ceněno umění ženy kormidelnice než muže kapitána.“