Emil Zátopek citáty (strana 7) | Citáty slavných osobností

„Kdybychom byli nesmrtelní, byli bychom velmi bídnými tvory. ... Kdyby nám nabídli nesmrtelnost na Zemi, kdo by chtěl přijmout tento smutný dar? Jaké útočiště, jaká naděje, jaká útěcha by nám zůstala proti úderům osudu a proti lidské nespravedlnosti?“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 68

„Skutečný svět má své hranice, obrazný svět je nekonečný.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 67

„Lidé buďte lidští, je to vaše první povinnost; buďte takoví vůči lidem všech stavů, vůči každému věku, vůči všemu, co není člověku cizí! Jaká moudrost může pro vás existovat kromě lidskosti?“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 64

„Podstatné je abychom byli dobří k lidem, se kterými žijeme.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 9

„Chovanec, u kterého si rozličné učení odporují, je špatně vychovaný a nikdy nebude sám se sebou vyrovnaný, pouze chovanec u něhož se tato učení setkávají v jednom a bodě a směřují ke stejným, cílem, dosáhne sám svůj cíl a žije ve shodě sám se sebou. Pouze tento chovanec je dobře vychovaný.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 7

„Stěžujeme se na to jaké jsou děti, a nevidíme, že lidské pokolení by zahynulo, kdyby člověk nebyl nejprve dítětem.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 6

„Rostliny formujeme pěstováním lidí výchovou.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 6

„V čem tedy spočívá lidská moudrost neboli cesta k opravdovému štěstí? ... spočívá v tom, že zmenšujeme převahu tužeb nad schopnostmi, a v tom, že uvádíme do úplné rovnováhy sílu a vůli. ... bída netkví v nedostatku něčeho, ale v potřebě, kterou pro ně cítíme.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 66

„Způsob vytváření pojmů dodává jistý charakter lidskému duchu. Duch, kteří tvoří své pomy pouze na základě reálných vztahů, je hloubavý duchem; duch, který se uspokojí se zdánlivými vztahy, je duchem povrchním. Kdo vidí vztahy takové jaké jsou, je duchem správným, kdo je hodnotí špatně, je duchem chybným; kdo si vymýšlí domnělé vztahy, které nejsou skutečné, ani pravděpodobné, je blázen; kdo vůbec neporovnává, je hlupák. Větší nebo menší schopnost porovnávat vztahy je to, co dává lidem více či méně ducha.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 245

„Předmětem našeho opravdového studia je studium lidského postavení. Kdo z nás dokáže nejlépe snášet štěstí a neštěstí tohoto života, je podle mého mínění nejlépe vychovaný; z toho vyplývá, že opravdová výchova spočívá méně v předpisech a jako ve cvičeních. Učit se začínáme, když začínáme žít; naše výchova začíná našim narozením; naší první učitelkou je kojná. Proto i slovo "chovat" mělo původně jiný smysl, jaký mu dnes my dáváme; znamenalo živit.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 12

„Nevíme, co je absolutně štěstí nebo neštěstí. Vše je v tomto životě smíšeno; neokusíme v něm žádný čistý cit, nezůstanou ve stejném stavu ani dva okamžiky. Naše duševní nálady právě tak jako naše tělesné uzpůsobení se ustavičně mění. Dobro a zlo jsou nám všem společné, ale v různé míře. Nejšťastnější je ten, kdo nejméně trpí; nejubožejší je ten, které prožívá nejméně radosti. Vždy je více utrpení než radosti: tento nepoměr je všem společný. Tedy lidské štěstí na zemi je pouze negativním stavem; třeba ho měřit podle nejmenšího množství vytrpěné zla.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 65

„Bůh je dobrý, nic není jasnější, ale dokud se lidská dobrota projevuje v lásce k bližnímu, Boží dobrota se projevuje v lásce k pořádku, neboť řádem udržuje všechno, co existuje a spojuje každou část s celkem. Bůh je spravedlivý, o tom jsem presvedečný, a je to výsledek jeho dobroty. Lidská nespravedlnost není jeho dílem, ale dílem lidí ... Spravedlnost člověka spočívá v tom, aby dal každému, co je jeho, zatímco Boží spravedlnost spočívá v tom, že požaduje od každého účet za to, co mu udělila.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 365

„O Bohu: Nepochopitelná bytost, která vše objímá, která hýbe světem a tvoří celý systém bytostí, není ani viditelná našemu zraku, ani hmatatelná našim rukám, vymyká se našim smyslům; dílo je viditelné, ale jeho tvůrce se skrývá. Není to maličkost poznat jeho existenci; a když jsme se dostali až sem, že si klademe otázku, jaký je, kde je, náš duch je zmatený, bloudí a nevíme, co si máme myslet..“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 320

„Štěstí příliš posuzujeme podle zdání, předpokládáme ho tam, kde je ho nejméně, hledáme ho tam, kde ani nemůže být, veselost je jen jeho klamavým znamením. Veselý člověk je nejednou nešťastný, chce jen splést jiných a oklamat sebe sama ... Opravdová spokojenost není ani veselá, ani pošetilá ... opravdu šťastný člověk, téměř nemluví, skoro se nesměje, celé své štěstí ukrývá ve svém srdci.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 281

„Jak rychle putujeme po zemi! První čtvrtina života uběhne dříve, než poznáme jeho cíl; poslední čtvrtina plyne, když jsme se už přestali z něj těšit. Zpočátku neumíme žít, brzy už žít nemůžeme; a v intervalu, který odděluje tyto dvě neužitečné krajnosti, tři čtvrtiny zbývající času strávíme spánkem, prací, bolestí, odříkáním a trápeními každého druhu. Život je krátký ani ne proto, že krátce trvá, ale proto, že i z tohoto krátkého času nezbývá nám téměř nic na to, abychom ho užívali. Smrt může být jakkoli vzdálena od narození, život je vždy příliš krátký, pokud období života je špatně vyplněné.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 254

„Lidé nejsou od přírody ani králové, ani velmoži ani dvořané, ani boháči; všichni se rodí nazí a chudí; všichni podléhají životním strastem, útrapám, zlu, potřebám, bolestem všeho druhu; nakonec všichni jsou odsouzeni k smrti. Všechno toto je opravdu lidské; žádný smrtelník není z toho vyňat. Začněte tedy studovat v lidské přirozenosti to, co je od ní neoddělitelné, co tvoří podstatu lidskosti.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 270

„Neříkejte dětem o věcech, které nedokážou pochopit... Nenahrazujte znak věcí, s výjimkou případů, kdy nemůžete ukázat věc samou...“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 194, 196

„Existovat znamená pro nás tolik, jak cítit, naše citlivost byla zajisté dřívější, než naše inteligence a dříve jsme měli city než představy.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo ovýchove. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo. 1956, s. 318

„Konvenční rovnost mezi věcmi vedla k vynálezu peněz, neboť peníze jsou jen prostředkem porovnávání ceny věcí různého druhu. V tom smyslu jsou peníze opravdovým pojivem společnosti; jak peníze však může sloužit vše; kdysi byl jimi dobytek a ještě i dnes u některých národů se platí lasturou; železo bylo platidlem ve Spartě, kože ve Švédsku, zlato a stříbro u nás ... Kdybyste chtěli vysvětlit dětem, jak se pro znaky zanedbávali věci samy, zrodily všechny přízraky lidské mínění, jako země bohaté na peníze musí být ve všem chudé, povídali byste se s dětmi nejen jako s filozofy, ale jako s mudrci, a chtěli byste, aby porozuměli tomu, co správně pochopili jen málokteří filozofové.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 224, 225

„Sebeláska je primitivní, vrozená, prvotní vášeň a zůstanou vášně jsou v jistém smyslu pouze její obměnami... Prvním citem dítěte je sebeláska, druhým citem, který vyvěrá z prvního, je láska k těm, s nimiž přichází do styku; neboť ve svém stavu slabosti, ve kterém se ocitá, poznává lidi jen podle toho, že mu pomáhají a starají se o něj.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 256, 257

Vyhledávání

Autoři

Emil Zátopek 10

Citáty