Marek Vršecký

„Slaboši čekají na příležitost, silní ji vytvářejí.“

„Člověk má být takový k svému příteli, jaký je sám k sobě. Přítel je on sám v jiné osobě.“

„Naše mládež miluje přepych. Nemá správné chování. Neuznává autority a nemá úctu před stářím. Děti odmlouvají rodičům, srkají při jídle a tyranizují své učitele.“

„Řekni mi, řekni mi, maminko moje,
o čem si zpívají v továrnách stroje.
Zpívají, zpívají, jako ti ptáci,
ať lidé rádi jsou, že mají práci.“

„Armáda beranů, kterou vede lev, je silnější, než armáda lvů, kterou vede beran.“

„Říkáš: miluji déšť, když však prší, jdeš se schovat, abys nezmokl. Říkáš: miluji slunce, když však svítí, jdeš se schovat do stínu. Mám strach, že mi jednoho dne řekneš: miluji tě.“

„Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj.“

„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“

„Jak je smutné utěšovat se myšlenkou, že jiní jsou na tom hůř.“

„Pamatujte, že mlčení je někdy tou nejlepší odpovědí.“

„Nemluv, pokud tvá slova nejsou lepší než ticho.“

„Dávejte si pozor co předstíráte, neboť se tím časem stanete.“

„Mnozí, kdo promilovali třeba celý život, dovedou nás méně poučit o tom, co je láska, než dítě, které ztratilo pejska…“

„Přítel není ten, kdo tě polituje, přítel je ten, kdo ti pomůže.“

„Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe.“

„Až bude nejhůř, tak se na nikoho nespoléhej…
Všichni Ti stejně jen řeknou, že to bude dobrý…“

„To co zapomeneš, nepotřebuješ.“

„Vždycky jsem byl rebel… ale na druhou stranu jsem taky chtěl, aby mě lidi brali a měli mě rádi… nechtěl jsem pořád bejt jenom tlučhuba, blázínek, básník, muzikant. Jenže nemůžu bejt něco, co nejsem.“

„Snadno odpustíme dítěti, které se bojí tmy. Opravdovou životní tragédií však je, když se lidé bojí světla.“