ce_pa

„Nic není malé, co se koná z lásky a pro lásku.“

Terezie z Lisieux (1873–1897) jeptiška Francouzského Řádu bosých karmelitánů

„Vždycky jsem plnila vůli Boží. Doufám proto, že po smrti bude Bůh také plnit má přání. Chci trávit své nebe tím, že budu na zemi neustále pomáhat jiným. Po své smrti sešlu na zemi déšť růží.“

Terezie z Lisieux (1873–1897) jeptiška Francouzského Řádu bosých karmelitánů

„Žij a nechej žít. To je první krok k pokoji a k radosti.“

Papež František (1936) 266. papež římskokatolické církve

„Modlíte se, vzdycháte, pláčete, ale jestlipak se postíte, jestlipak nasloucháte, jestlipak spíte na tvrdých ložích, zdalipak se bičujete? Jestliže jste k tomu ještě nedošli, nemyslete si, že jste udělali všechno.“

Jean Maria Vianney (1786–1859) francouzský kněz a světec

„Miluji Tě, Pane, a prosím Tě o jedinou milost, abych Tě věčně miloval. Můj Bože, nemůže-li můj jazyk každou chvíli opakovat, že Tě miluji, chci, aby Ti to opakovalo mé srdce při každém výdechu“

Jean Maria Vianney (1786–1859) francouzský kněz a světec

„Kdybychom věděli, jak moc nás Bůh miluje, umřeli bychom štěstím.“

Jean Maria Vianney (1786–1859) francouzský kněz a světec

„Velkým neštěstím je to, že se neutíkáme k tomuto Božskému pokrmu, abychom překonali ubohost života. Podobáme se člověku, který umírá hladem u bohatě prostřeného stolu.“

Jean Maria Vianney (1786–1859) francouzský kněz a světec

„Neříkejte mi, že jste hříšníci a ubožáci, a že proto nepřistupujete ke svatému přijímání. Je to jako byste říkali, že jste nemocní, a proto nechcete ani lékaře, ani léky.“

Jean Maria Vianney (1786–1859) francouzský kněz a světec

„V okamžiku posledního soudu nás asi nejvíce poleká poznání všeho toho, co Bůh vykonal pro naší spásu.“

Jean Maria Vianney (1786–1859) francouzský kněz a světec

„Svatí nezačali všichni dobře, ale všichni dobře skončili.“

Jean Maria Vianney (1786–1859) francouzský kněz a světec

„Každou chvíli buď lepším.“

Maxmilián Kolbe (1894–1941) polský františkánský mnich

„Pro co se nyní nerozhodneš, to nikdy nedokážeš.“

Maxmilián Kolbe (1894–1941) polský františkánský mnich

„Doporučení o způsobu rozhovoru s Ježíšem v době návštěvy: Říkejme Mu, že ho milujeme. Můžeme se Ho ptát, co od nás očekává, jaká Jsou jeho přání. Potom je také možné Ježíše prosit o něco pro sebe nebo pro druhé. Můžeme s Ježíšem mluvit jako bratr s bratrem, jako přítel s přítelem, a dokonce ještě lépe, protože se stává, že lidé nám nemohou rozumět, zatímco Ježíš rozumí každému z nás.“

Maxmilián Kolbe (1894–1941) polský františkánský mnich

„Žij tak, jako kdyby byl tento den tvým posledním. Ráno je nejisté, včerejšek ti už nepatří, pouze dnešek je tvým.“

Maxmilián Kolbe (1894–1941) polský františkánský mnich

„Život krátký, utrpení krátké, a potom: nebe, nebe, nebe. Víc odvahy.“

Maxmilián Kolbe (1894–1941) polský františkánský mnich

„Kdo se v životě pokouší vyhnout se těžkostem a vždycky jen ustupuje, ten nezná opravdové štěstí.“

Maxmilián Kolbe (1894–1941) polský františkánský mnich

„Mysli, mysli, mysli na to často: „Kvůli čemu jsi sem přišel?“ Proto, abys sebe a ty druhé (mnoho druhých) spasil. „Kým jsi?““

Maxmilián Kolbe (1894–1941) polský františkánský mnich