Jan Bozděch

„Rychlost je cesta.“

„Nikdy nemůžeš přijít pozdě, když nepřijdeš vůbec.“

„Všichni jsme lidí, ať máme rádi kečup nebo hořčici.“

„Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi.“

„Venku prší, vevnitř ne“

„Velká zodpovědnost přináší velké činy.“

„Když chceš být dobrej, tak v první řadě nesmíš být špatnej.“

„Když hraješ hloupý hry, vyhraješ hloupý výhry.“

„Když jste poslední, nejste první.“

„Žádnej učenej nespadl z učení.“

„Když chceš stoupat, tak musíš jít po schodech nahoru, ne dolů.“

„Život je někdy prostě život.“

„Ten, kdo následuje dav, se obvykle dál než ostatní nedostane.
Ten, kdo chodí sám, se pravděpodobně ocitne i v místech, kde ještě nikdo nikdy nebyl.“

„Existuje tisíce způsobů, jak zabít čas, ale žádný, jak ho vzkřísit.“

„Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe.“

„Život je jako jízda na kole. Abyste udrželi balanc, musíte se neustále pohybovat dopředu.“

„Všichni víme, že světlo putuje rychleji než zvuk. Proto někteří lidé vypadají chytře, dokud je neslyšíte mluvit.“

„Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. U té první si tím však nejsem tak jist.“

„Když mi bylo 5 let, matka mi neustále říkala, že štěstí je klíčem k životu. Když jsem šel do školy, ptali se mě, co chci být, až vyrostu. Napsal jsem „šťastný“. Řekli mi, že jsem úkol nepochopil, a já jim řekl, že oni nepochopili život.“