Vendula Vrbová

„Láskyplný člověk raději sám prožívá bolest, než by ji jiným působil.“

„Vždycky bylo, je, a já se domnívám, že i bude, na světě víc lidí hloupých a nevzdělaných, než chytrých a vzdělaných, i když chytrost a vzdělanost nejsou na sobě přímo závislé. Já znám mnoho vzdělaných hlupáků.“

„Jestli mě miluješ méně, znamená to, žes mě nemiloval nikdy.“

„Mnozí, kdo promilovali třeba celý život, dovedou nás méně poučit o tom, co je láska, než dítě, které ztratilo pejska…“

„Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.“

„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“

„Vzdáte-li se kouření, pití a milování, nebudete ve skutečnosti žít déle, ale jen vám to tak bude připadat.“

„V lásce se žena podobá hudebnímu nástroji, který prozrazuje tajemství svého libozvuku pouze dobrému hudebníkovi.“

„Láska a nenávist jsou city, které se vyživují samy, ale nenávist má z těch dvou delší život.“

„Muž snese ledacos těžkého, jenom ne pláč ženy, který sám zavinil.“

„Nauč se slzami v očích smát, nauč se pohladit se zavřenou dlaní, nauč se rozdat všechno a nemít nic, pak poznáš, že stojí za to žít.“

„Smích a pláč jsou nejcennější majetek živého člověka.“

„Jestliže se člověk hádá s blbcem víc, jak půl minuty, hádají se už dva blbci.“

„Kdo se umí smát sám sobě, má právo se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.“

„Manželé se v autobuse poznají podle toho, že na sebe nemluví.“

„O chytré ženské je nouze. Konečně o chytré mužské zrovna tak.“

„Když nejde o sex, nejde o nic.“

„Myslím, že ženy jsou bláznivé, když se snaží vyrovnat mužům. Jsou mnohem lepší a vždycky byly. Cokoliv ženě dáš, vždycky to udělá lepším. Dáš-li jí spermii, ona ti dá dítě. Dáš-li jí dům, dá ti domov.
Dáš-li jí potraviny, udělá ti jídlo. Dáš-li jí úsměv, dá ti své srdce. Cokoliv jí dáš, to znásobí a rozšíří. Takže pokud se k ní chováš jako vůl, buď připraven, že dostaneš kopu hnoje.“

„Příroda dala ženám pěknou postavu, aby se jí chlubily. Jinak v tom shonu za živobytím by se mohlo stát, že by si jich mužští nevšimli nebo by si jich všimli až pozdě, a množení by došlo úhony. Takže to ženské chlubení má význam – jenže ono je to jiné chlubení, když si pěkná ženská vykračuje jakoby nic, nekouká po nikom, ale vidí všechno. A jiné, když pěkná ženská jde, co krok, to bok sem, bok tam, když upustí klíče, aby se mohla pro ně sehnout, a dělá, že neví, že má výstřih.“