„Smrt jednoho člověka je smrtí, zatímco smrt dvou milionů lidí je pouhá statistika.“
„Kdo žije v souladu sám se sebou, žije v souladu s vesmírem.“
„Buďte laskaví vždy, když je to možné. Vždy je to možné…“
„Milióny lidí touží po nesmrtelnosti, a přitom nevědí co mají dělat, když v neděli odpoledne prší.“
„Existuje tisíce způsobů, jak zabít čas, ale žádný, jak ho vzkřísit.“
„Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. U té první si tím však nejsem tak jist.“
Varianta: Dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost.
„Smrt jednoho muže je tragédie, smrt milionu je jen pouhá statistika.“
Původcem tohoto bonmotu není Stalin. Známý německý spisovatel Kurt Tucholsky publikoval nejprve v tisku (Vossische Zeitung, 1925) a později knižně následující anekdotu: "Darauf sagt ein Diplomat vom Quai d´Orsay: «Der Krieg? Ich kann das nicht so schrecklich finden! Der Tod eines Menschen: das ist eine Katastrophe. Hunderttausend Tote: das ist eine Statistik!»" [Povídá diplomat z Quai d'Orsay (fr. ministerstva zahraničí): Válka? Tu neshledávám tak hroznou! Smrt jednoho člověka: to je katastrofa. Sto tisíc mrtvých: to je statistika.] Source: TUCHOLSKY, Kurt. Lerne lachen ohne zu Weinen. 1.-10. Taus. Berlin: Ernst Rowohlt, 1931. 426 s. [Uvedená anekdota je na str. 148, v kapitole Französischer Witz.] – dostupné online https://de.wikisource.org/wiki/Franz%C3%B6sischer_Witz Německý spisovatel E. M. Remarque končí 8. kapitolu románu Černý obelisk, jehož 1. vydání vyšlo v roce 1956, touto větou: „Aber das ist wohl so, weil ein einzelner immer der Tod ist — und zwei Millionen immer nur eine Statistik." („To je zvláštní, myslím si, za války jsme přece všichni viděli tolik mrtvých a víme, že přes dva milióny nás padlo pro nic a za nic. Proč se tu teď rozčilujeme kvůli jedinému mrtvému, a proč jsme už skoro zapomněli na ty dva milióny? Ale snad je to proto, že u jediného člověka je to vždycky smrt, kdežto u dvou miliónů pouze statistika.") Source: REMARQUE, Erich Maria. Černý obelisk. Přeložil Jan Scheinost. Odeon : Praha 1975. Snahy připsat zmíněný bonmot Stalinovi se objevují od konce 50. let 20. století. V roce 1958 byl v New York Times uveřejněn článek, který přisuzuje tento výrok Stalinovi. Britský spisovatel John le Carré mu obdobný výrok připisuje v románu The Spy Who Came in from the Cold, který vyšel v roce 1965 (česky vydáno s názvem Špion, který se vrátil z chladu). Anton Vladimirovič Antonov-Ovsejenko tvrdí v knize The Time of Stalin: Portrait of a Tyranny (Stalinova doba : Portrét tyrana), kterou vydal roku 1981 v New Yorku, že Stalin tento bonmot vyslovil na Teheránské konferenci (28.11. – 1.12.1943). Nikde však nejsou uvedny přesvědčivé doklady, že Stalin nějakou podobnou větu opravdu pronesl. Anglická Wikipedie uvedený citát řadí do kategorie „misattributed", tedy výroků Stalinovi mylně připisovaných.
Varianta: Smrt jednotlivce je tragédie, smrt milionů je statistika.
„Je lepší zemřít pro něco než žít pro nic.“
Varianta: Je lepší zemřít pro něco než nežít pro nic.
„Sebevražda je tím nejhorším výrazem sobectví.“
„Nevadí mi žít v mužském světě, pokud v něm mohu být ženou.“
„Ve všech věcech přírody existuje cosi nádherného.“
Přisuzované
„Život by byl tragédií, kdyby nebyl vtipný.“
„Až bude nejhůř, tak se na nikoho nespoléhej…
Všichni Ti stejně jen řeknou, že to bude dobrý…“
„Buď sám tou změnou, kterou chceš vidět ve světě.“
Varianta: Sám buď změnou, již chceš vidět ve světě.
„Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít.“
„Dobří přátelé, dobré knihy a ospalé svědomí: to je ideální život.“
„Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede.“
