Tomáš Rousek

„Hazel je jiná. Ta našlapuje jemně. Kráčí po zemi zlehka. Hazel zná pravdu: Je stejně pravděpodobné, že vesmíru ublížíme, jako že mu pomůžeme, a je dost nepravděpodobné, že vůbec jedno nebo druhé uděláme.“

„Ale, Van Houtene: Stopy, které po sobě zanecháváme, jsou příliš často jizvy. Člověk postaví příšerné nákupní středisko nebo se pokusí stát se rockovou hvězdou a myslí si: „Teďka si mě budou pamatovat.“ Jenže za a) si vás stejně nezapamatují a za b) za sebou zanecháte jen další jizvy. Z vašeho převratu se stane diktatura. Z vašeho nákupního střediska vřed.“

„Jsi na obloze, tvůj stín na mě dopadá a já se tak celý rozzářím v jeho svitu. A jak jsi tak na té obloze a já se snažím k tobě přiblížit, dotknout se tě. Ale pořád stojím ve tvém stínu. Jsi na obloze, jako anděl na nebi tančící s jiným andělem. Nezbývá mi nic jiného než kráčet ve tvém stínu a nikdy se k tobě nepřiblížit, nikdy se tě nedotknout.“

„Je to záhada. A vždy bude. Proč lidi tak málo přemýšlí o věcech na kterých záleží a až moc přemýšlí nad něčím zbytečným?“

„Pamatuješ na to, jak na jaře vidíš rozkvétat květiny? Že v létě vzduch je čerstvý a na podzim je země zbarvená všemi barvami. A v zimě na ty chladné večery, kdy se schováš pod deku s teplým čajem, který má příchuť lesních plodů, protože čekáš znova na jaro? A ty… Ty jsi všechno z toho. Celý rok je pro mě jenom o tobě.“

„Tvůj úsměv je zbraň hromadného ničení. Když ho srdce uvidí, zamiluje se do tebe.“

„Jsou tady ti, kteří vidí lásku jako život a jsou tady ti, kteří ji vidí jako lež. Oba mají pravdu. První potkal svou spřízněnou duši a druhý ji ztratil.“

„Promiň, že všechno až moc analyzuji, protože si musím být jistý, že neudělám žádnou chybu. Protože když jí udělám, tak lidi kolem mě většinou trpí. Neodpovím ti na tvůj problém v tu sekundu, kdy mi ho položíš. Bude to trvat klidně i více než den. Potřebuji se ujistit, že jsem nic nepřehlédnul. A přestaň vnímat svět v černobílých barvách. Budeš překvapená kolik tu je barev…“

„A pokud tě miluje tisíc dalších, vždy tě budou milovat jenom kapku, v porovnání s mým oceánem lásky k tobě.“

„Vysokoškolský titul, čtyři knihy a stovky článků a pořád dělám chyby při čtení… Napsala jsi "Dobré ráno" a já to četl jako "Miluji tě"…“

„I špatná cesta může vést ke správnému konci.“

„Radši bych umřel, než abych žil život, ve kterém nejsi.“

„Nedokázal bych milovat jinou ženu, já miluji pouze tebe.“

„Miluji tě a chci pro tebe to nejlepší. A pokud nejsi se mnou šťastná, tak bys měla odejít. Nechci ti bránit v životě, ve kterém bys byla šťastná. A když to je život beze mne, tak ať je. Klidně budu žít sám s vědomím, že člověk kterého miluji má šťastný život.“

„Lidé si neváží toho co májí, dokud to neztratí.“

„Člověk s dobrou duší, který zabije, zabije jenom ze strachu.“

„Jak někomu nemůže chutnat jablko, když ho v životě nikdy neměl?“

„Láska je jako dvousečný meč. Když tě zasáhne svou lepší čepelí, je to ráj. Ale ráj se také časem může změnit v peklo, pokud si spleteš strany meče.“

„Láska je silná zbraň“