John Green citáty

„Ale já věřím na opravdovou lásku, víš? Nevěřím, že všichni mají nárok mít oči, nebýt nemocní a tak, ale každý by měl mít opravdovou lásku a ta by měla trvat aspoň tak dlouho jako jeho život“

„Tohle mi vždycky přišlo absurdní, chtít být s někým jen proto, že je hezký. To je jako vybírat si cereálie k snídani podle barvy, a ne podle chuti.“

„Pokud chceš duhu, musíš se smířit s deštěm.“

„Některá nekonečna jsou větší než jiná nekonečna.“

„Moje myšlenky jsou hvězdy a já v nich nedokážu rozpoznat souhvězdí.“

„Odcházení je příjemný, čistý pocit, pouze když člověk opouští něco důležitého, něco, na čem mu záleželo. Když vyrve život i s kořeny. Ale nemůže to udělat, než jeho život někde kořeny zapustí.“

„Je to hrozně zvláštní - věřit, že ti Bůh dal život, a přitom si myslet, že ten život od tebe nechce nic než sedět a koukat na televizi.“

„Když se člověk v životě chová jako chameleon, tak nakonec už vůbec nic není doopravdy.“

„Lidé věří v posmrtný život, protože nedokážou uvěřit.“

„Je labyrintem život nebo umírání? Čemu se snaží uniknout - světu nebo jeho konci?“

„Myslel jsem na to, že kdyby lidi byli déšť, já bych byl mrholení a ona hurikán.“

„… lidi nás opouštějí, nebo nás nemilují, nebo nás nechápou, nebo my nechápeme je, a ztrácíme a zklamáváme a zraňujeme jeden druhého.“

„Schopnost získat si každého má i svá rizika - může se stát, že si člověk vybere nesprávné lidi.“

„Pořád od lidí čekáš, že budou jiní, než jsou.“

„Skuteční hrdinové stejně nejsou lidé, kteří něco dělají, opravdoví hrdinové jsou to, kdo si věcí VŠÍMAJÍ, kdo jim věnují pozornost.“

„Co kdybys přestal krást problémy jiným a pořídil si své vlastní?“

„Skuteční hrdinové stejně nejsou lidé, kteří něco dělají; opravdoví hrdinové jsem ti, kdo si věcí VŠÍMAJÍ, kdo jim věnují pozornost. Ten, kdo vymyslel vakcínu proto neštovicím, v podstatě nevynalezl vůbec nic. Jen si všiml, že lidé, co měli plané neštovice, ty pravé nedostanou.“

„A já jsem se zamilovala jako když člověk usíná: pomalu a pak najednou docela.“

„Dám si zabijáka do pusy, ale nedovolím mu zabíjet.''“

„Jsem granát. Jedného dne vybuchnu a zasáhnu každého ve svém okolí. Nechci ti ublížit.“

„Existence brokolice rozhodně nijak neovlivňuje chuť čokolády.“

„Ty, které ztratíme, nemůžeme učinit nesmrtelnými, když o nich píšeme. Jazyk pohřbívá, ale nekřísí z mrtvých.“

„Stopy, které po sobě zanecháváme, jsou příliš často jizvy.“

„Bolest vás nezmění. Odhalí vás.“

„"Vy všichni kouříte, protože si to užíváte. Já kouřím, abych umřela." Hledání Aljašky“

„Jednou prostě musíš přestat hledět k nebi, nebo se nakonec ohlédneš a zjistíš, že i ty jsi někam odletěl.“

„Každý člověk viní přírodu a osud, ale jeho osud je většinou odrazem jeho charakteru a vášní, jeho chyb a slabostí.“

„Člověk si nemůže vybírat, jestli ho svět zraní nebo ne, ale může aspoň mluvit do toho, kdo ho zraní. Já jsem se svou volbou spokojený. Doufám, že ona s tou svojí taky.“

„Člověk myslí, že umí chodit po vodě, jenže pak se ukáže, že má jen načuráno v botách.“

„Jak se kdy dostanu z tohohle labyrintu?“

„Člověk může hrozně moc milovat, ale nikdy nemůže nikoho milovat tolik, jako se mu po něm může stýskat.“

„I za pár měsíců se dá prožít malá věčnost.“

„Štěstí spočívá v nevědomosti.“

„Příznačné také je, že když hovoříme o literatuře, činíme tak v přítomném čase. Při hovoru o mrtvých tak laskaví nejsme.“

„K čemu je dobré být naživu, když se aspoň nesnažíš udělat něco, co by stálo za to?“

„Myslíme si, že jsme neporazitelní, protože opravdu jsme. Nemůžeme se narodit a nemůžeme umřít. Jako všechna energie můžeme jen měnit tvary a velikosti a zjevy.“

„Měl rád všechny knihy, protože se mu čtení líbilo jako činnost, měl rád to kouzlo, že může čmáranice na papíře v hlavě měnit na slova.“

„Jak ošemetná věc je věřit, že nějaký člověk je víc než člověk.“

„Smysly je třeba sytit, dokud ještě mohou hladovět.“

„Hltavou lidskou ctižádost nikdy nemohou uspokojit splněné sny, protože člověk se nikdy nezbaví myšlenky, že by se to všechno dalo udělat znova a lépe.“

„Ani románům, ani čtenářům neprospívají snahy uhodnout, jestli se v knize skrývají nějaká konkrétní fakta. Takové pokusy zpochybňují samotnou možnost, že smyšlené přiběhy mohou být důležité, což je něco jako základní předpoklad našeho lidského druhu.“

„Láska dodrží slib.“

„Ten úsměv mohl ukončit války a vyléčit rakovinu.“

„Miluju tě a nehodlám si odpírat prostý potěšení říkat pravdu. Miluju tě a vím, že láska je jen výkřik do prázdna a že nevyhnutelně přijde v zapomnění, že jsme všichni odsouzení k záhubě a nastane den, kdy se všechno naše snažení obrátí v prach, a vím, že slunce pohltí jedinou zemi, kterou budeme mít, a miluju tě.“

„Je hrozně těžké odejít - dokud neodejdete. A pak je to ta nejsnadnější věc na světě.“

„Strach, to je výmluva, co používali vždycky všichni!“

„Může se stát strašně moc věcí a člověk se nemůže připravit na všechny.“

„Nic nikdy nedopadne tak, jak si to člověk představuje.“

„A poučení z toho všeho je, že si člověk nepamatuje, co se vlastně stalo. Stalo se to, co si pamatuje.“

„Budoucnost prostě používáš k tomu, abys utekl před dneškem.“

„Prožijme dnešek, jak nejlépe můžeme.“

„Já mám dojem, že co člověk znamená, záleží i na věcech, co něco znamenají pro něj. Člověk znamená tak moc, jak moc znamená to, na čem mu záleží.“

„Já jen chci udělat něco, na čem záleží. Nebo být někým, na kom záleží. Chci, aby ostatním na mně záleželo.“

„Nikdy nemusíme ztrácet naději, protože nikdy nemůžeme být nezvratně zničení.“

„Spirála má totiž tu vlastnost, že jak se po ní jednou vydáte směrem dovnitř, nikdy neskončí. Jen se pořád a donekonečna utahuje.“

„Člověk si může druhého představovat docela dobře - ale nikdy ne dokonale, chápeš?“

„Vždycky jsem měl dojem, že člověk musí být důležitý, aby měl nepřátele.“

„Jsem na horský dráze, která jede jenom nahoru, kamaráde.“

„Kéž bychom znali nekonečný řetěz následků, které vzejdou z nejmenších našich činů.“

„Poslední slova Thomase Edisona byla: "Je to tam krásné." Nevím, kde tam je, ale vím, že někde je, a doufám, že je tam krásně.“

„Na lidech je vždycky chyba někde jinde než v tom, že jsou děsní: mají poruchu socializace nebo jsou emočně nestabilní nebo tak něco.“

„Jestli budoucnost potrvá věčně, tak nás nakonec spolkne všechny.“

„Matky lžou. Je to v popisu jejich práce.“

„Jaký je smysl života? Ostatní lidé.“

„Jeden z problémů s bolestí, ať už duševní, nebo fyzickou, je ten, že ji vlastně jinak než metaforou zachytit nemůžeme. Nedá se popsat třeba jako stůl nebo tělo. Svým způsobem je bolest protiklad jazyka.“

„Já jsem si ještě nikdy žádnou nezapálil. Je to metafora, chápeš? Strčíš si zabijáka do pusy, ale nedovolíš mu zabíjet.“