Tomáš Rousek

„V lidské tváři nenacházím nic než obludnost.“

„Člověk je tak jako tak vždycky trošku vinen.“

„Takže ano, měla své vady, ale co znamenají drobné kazy, když jde o záležitosti srdce? Milujeme to, co milujeme. Rozum do toho nemá co mluvit. Svým způsobem je právě nerozumná láska ta pravá. Každý dokáže něco milovat, protože… To je snadné stejně jako strčit si minci do kapsy. Ale milovat navzdory…Znát chyby a i k těm chovat lásku. To je vzácné a ryzí a dokonalé.“

„Prožijme dnešek, jak nejlépe můžeme.“

„Láska dodrží slib.“

„Strach, to je výmluva, co používali vždycky všichni!“

„Jak se kdy dostanu z tohohle labyrintu?“

„Stopy, které po sobě zanecháváme, jsou příliš často jizvy.“

„Ty, které ztratíme, nemůžeme učinit nesmrtelnými, když o nich píšeme. Jazyk pohřbívá, ale nekřísí z mrtvých.“

„Pořád od lidí čekáš, že budou jiní, než jsou.“

„Když se člověk v životě chová jako chameleon, tak nakonec už vůbec nic není doopravdy.“

„Hýčkejte své vize a své sny, jako by to byly děti vaší duše, náznaky cílů, kterých nakonec dosáhnete.“

„Všechny cesty vedou k tobě. I ty, kterýma jsem se vydal, abych na tebe zapomněl.“

„Měla určitý způsob pohledu na život, který on považoval za osobní přestupek.“

„Nestarám se příliš o to, kým jsem před druhými, ale o to, kým jsem sám před sebou. Budu bohatý tím, co mám, ne tím, co si půjčím.“

„Jen jedné chyby ze všech, co jsem v životě udělal si vážím. Ta chyba je, že Tě miluji.“

„Lidé by se měli zamilovat se zavřenýma očima.“

„Každý člověk vnímá hranice svého vlastního zorného pole jako hranice světa.“

„Platí všeobecný zákon, že uděláte-li šťastným někoho druhého, uděláte šťastnými také sami sebe.“