Ernest Hemingway citáty

„Svět je krásný a stojí za to o něj bojovat.“

—  Ernest Hemingway, kniha Komu zvoní hrana

Komu zvoní hrana, kapitola 43. The world is a fine place and worth the fighting for and I hate very much to leave it.

„Je třeba dvou let, než se naučíme mluvit. A padesáti, než se naučíme mlčet.“

—  Ernest Hemingway

„Láska k hudbě je znakem homosexuality.“

—  Ernest Hemingway

„Inteligentní člověk, jenž je šťastný, je tou nejvzácnější věcí, jakou znám.“

—  Ernest Hemingway

„Vždycky budou lidé, kteří budou říkat, že láska neexistuje, protože ji nemohli poznat.“

—  Ernest Hemingway

Zdroj: Rovnost 3. 7. 1991

„Nejsnadnější způsob, jak ztratit důvěru a úctu mladých, je dávat jim nekonečné rady.“

—  Ernest Hemingway

„Každý by měl mít někoho, s kým by si mohl upřímně promluvit, protože někdy se člověk cítí hrozně sám, ať je sebestatečnější.“

—  Ernest Hemingway

Zdroj: Rovnost 3. 7. 1991

„Můžeš mít strach, ale nesmíš se bát.“

—  Ernest Hemingway

„Každý člověk byl zrozen pro nějaké dílo. Každý, kdo chodí po této zemi, má nějaké povinnosti k životu.“

—  Ernest Hemingway

„Každý lidský život končí stejným způsobem. Je jen detail jak žil a jak zemřel, to odlišuje jednoho člověka od druhého.“

—  Ernest Hemingway

„Žádné slzy v spisovateli, žádné slzy ve čtenáři.“

—  Ernest Hemingway

„Nejpodivuhodnější na budoucnosti je představa, že naši dobu budou nazývat staré zlaté časy.“

—  Ernest Hemingway

„Uchovejte si šarm i pod tlakem.“

—  Ernest Hemingway

„Nejlepší způsob jak zjistit, jestli můžeš někomu věřit, je někomu věřit.“

—  Ernest Hemingway

„Pokud jsi někdy miloval ženu nebo vlast, prožil jsi výjimečné štěstí, a když potom zemřeš, už to není důležité.“

—  Ernest Hemingway

„Nesnáším křeč, pomyslel si. Je to zrada vlastního těla.“

—  Ernest Hemingway

„Kritici jsou vši, které lezou po literatuře.“

—  Ernest Hemingway

Varianta: Kritici… jsou vši, které lezou po literatuře.

„Už nejsem statečný, miláčku. Jsem zlomený. Zlomili mě.“

—  Ernest Hemingway

„Všechno je snazší, když jsme zlí.“

—  Ernest Hemingway