Tomáš Rousek

„Základním lidským hříchem je netrpělivost.“

„Potřebuji samotu, abych mohl psát. Ne samotu poustevníka - to by nestačilo - ale samotu mrtvého člověka.“

„Němčina je mi mateřštinou, ale čeština je mému srdci bližší.“

„Moudřejší ustoupí. Smutná pravda, na níž je založena světovláda hlouposti.“

„Neztrácej čas hledáním překážky, možná že žádná není.“

„Říkáš: miluji déšť, když však prší, jdeš se schovat, abys nezmokl. Říkáš: miluji slunce, když však svítí, jdeš se schovat do stínu. Mám strach, že mi jednoho dne řekneš: miluji tě.“

„Člověk může všechno, jen sám před sebou neunikne.“

„Vždycky je jedna žena, která tě zachrání před jinou a jakmile tě zachrání, je připravna tě zničit.“

„Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt. Cokoli vidíme, je úhel pohledu, nikoli pravda.“

„Neprosíme o štěstí, jen o trochu méně bolesti.“

„Přál bych si, aby mě brali takého, jaký jsem.“

„V boji mezi světem a tebou dělej sekundanta světu.“

„Psaní je naprostá samota, sestup do chladné propasti sebe sama.“

„Psaní je moje jediná vnitřní možnost, jak existovat.“

„Nemiluji tebe, spíše svou existenci. Je mi dána tvým prostřednictvím.“

„Dřív jsem nechápal, proč jsem nedostal odpověď na svou otázku, dnes nechápu, jak jsem mohl věřit, že se mohu ptát.“

„Nepadá sníh, aby zahubil svět, ale aby každé zvíře ukázalo stopu svou.“

„Každý člověk má svůj vlastní život a svého vlastního boha. Svého obhájce a soudce.“

„Jsem svobodný, a proto jsem ztracen.“